Zakrslá plemena s normální strstí

zakrslý beran

    55. Zakrslý beran (ZB)
hermelín
56. Hermelín (He)

57. Zakrslý (Z)
  -Zakrslý bílopesíkatý (Zbí)
  -Zakrslý černý (Zč)
  -Zakrslý český černopesíkatý (ZČčp)
  -Zakrslý červený (Zčerv)
  -Zakrslý činčilový (Zči)
  -Zakrslý český luštič (ZČl)
  -Zakrslý divoce zbarvený (Zdiv)
  -Zakrslý deilenaar (ZDl)
  -Zakrslý havanovitý (Zhav)
  -Zakrslý hototský (ZHb)
  -Zakrslý holandský (ZHo)
  -Zakrslý japonský (ZJ)
  -Zakrslý kuní (ZKu)
  -Zakrslý modrý (Zm)
  -Zakrslý moravský bílý hnědooký (ZMbh)
  -Zakrslý meklenburský strakáč (ZMS)
  -Zakrslý perlový (ZPe)
  -Zakrslý ruský (ZR)
  -Zakrslý rhönský (ZRh)
  -Zakrslý stříbřitý (ZS)
  -Zakrslý siamský (Zsi)
  -Zakrslý tříslový (ZT)
 
zakrslý 58. Zakrslý strakáč (Zstr)

 

Kořeny všech zakrslíků sahají do 19. století, do Belgie, kde vznikli křížením holandských, stříbřitých a jiných malých králíků (dle některých pramenů vznikli již v 18. století ve Francii - Encyklopedie králíků a hlodavců). Odtud se dostali do Anglie, kde dali základ plemeni "Polský bílý králík" a do Německa, kde vyšlechtili hermelína ve formě, v jaké ho známe dnes.
Při jejich šlechtění se dbalo na to, aby králíčci byli co nejmenší. Standard z té doby neudával minimální hmotnost. Němečtí chovatelé šlechtili zakrslé králíky pomocí příbuzenské plemenitby, plemenitby nedospělých jedinců a důslednou selekcí. Důsledkem toho se jim sice podařilo vyšlechtit zvířata, která dosahovala hmotnosti sotva 700 g, ale tato zvířata byla velmi choulostivá a špatně se množila. Proto se přistoupilo ke zvýšení hmotnosti, což mělo na králíky blahodárný vliv.
Velmocí ve šlechtění a chovu zakrslých králíků je Nizozemí. První hermelín sem byl dovezen roku 1907 a plemeno se stalo zakrátko nesmírně populární.
Holanďané také jako první vyšlechtili plemeneno zakrslý.

Zakrslost je (podle prof. Nachtscheima) dána spolupůsobením početných genů ovlivňujících velikost. Tyto geny však nejsou stoprocentně dědivé. Koncentrace těchto vloh vede k miniaturním králíčkům velikosti divokého králíčka z ostrova Porto Santo, připomínající velikostí a hmotností dospělé morče.
Genetické založení zakrslosti potvrzuje velikost narozených mláďat. Výstavní zakrslíci mají ve svém genetickém vzorci alelu Dwdw a jsou tedy heterozygotní.
Připuštěním dvou heterozygotů se ve vrhu se objevují
1) mláďata ideální hmotnosti - heterozygotní Dwdw - dospělá hmotnost okolo 1 kg, krátká ouška, typ odpovídající požadavkům vzorníků.
2) větší, životaschopnější mláďata - homozygotní DwDw - dospělá hmotnost okolo 1,5 kg, ouška cca 7 cm, delší protáhlejší tělo, velmi dobré matky.
3) menší neživotaschopná mláďata - homozygotní dwdw - extrémně malá mláďata, která se většinou narodí mrtvá, případně zemřou ve věku kolem 2 měsíců. Ojediněle se mohou dožít dospělosti a jejich dospělá hmotnost se pohybuje okolo 500 g. Tito Jedinci jsou neplodní. Je to způsobeno letální (smrtelnou) kombinací dvou semiletálních genů dw.