Francouzské plemeno vyšlechtěné ve 20. letech 20. století Ch. Kauffmannem. Poprvé vystaven 1925, uznán 1932, ohnivost méně výrazná než u dailenára.

Standard plemene

Genotypy:
A8 – divoce ohnivý –  AA BB CC DD GG y₃y₃

Měsíční přírůstky hmotnosti:

měsíc	1.	2.	3.	4.	5.	6.
kg	0,4	0,7	1,1	1,5	1,8	2,0

Bodovací stupnice:

1.	Hmotnost	10 bodů
2.	Tvar	20 bodů
3.	Typ	20 bodů
4.	Srst	15 bodů
5.	Barva krycího chlupu, barva očí a drápů	20 bodů
6.	Barva podsady a mezibarvy	10 bodů
7.	Péče a zdraví	5 bodů
		100 bodů

Pozice 1. – Hmotnost

< 2,00 > 3,25 kg

2,00 – 2,14 kg	2,15 – 2,29 kg	2,30 – 3,00 kg
8 bodů	9 bodů	10 bodů

Pozice 2. – Tvar
viz. všeobecná část

Pozice 3. – Typ
viz. všeobecná část
Tělo: mírně protáhlé. Hrudní a pánevní partie: jemnější, pevné, postoj: polovysoký. Hlava: relativně malá, krátká, široká (u samic jemnější), u nosní partie je celkově užší. Krk: téměř neznatelný, silný, krátký. Končetiny: středně silné. Uši: jemnější, lehce do V. Délka – 8 až 10.

Přípustné vady – Všeobecná + tělo: poněkud protažené, užší. Končetiny: Tenčí, delší. Menší odchylky od stanoveného typu hlavy. Uši: menší odchylky od stanovené délky.

Nepřípustné vady – Všeobecná + tělo: Zásadní nesoulad s požadovaným typem těla a hlavy (výluka).

Pozice 4. – Srst
Srst: velmi pružná a přiléhavá, stejnoměrně rozložené elastické pesíky. Délka krycího chlupu je asi 2 cm.

Přípustné vady – Srst: řidší, méně pružná, menší odchylky od předepsané délky v krycím chlupu. Pesíky: tvrdší, méně výrazné.

Nepřípustné vady – Srst: téměř bez podsady (výluka),velké odchylky od stanovené délky v krycím chlupu (výluka).

Pozice 5. – barva krycího chlupu, očí a drápů
Barva krycího chlupu: červenohnědá. Ohnivost – neintenzivní. Housenkování – není (je stínování). Červenohnědé a černé pesíky cca 1:1. Barva na prsou a hrudních končetinách je shodná s barvou krycího chlupu. Divoké znaky: (úzké oční kroužky, skráňová obruba, vnitřní strany končetin, břicho a spodina pírka) nahnědle tříslové. Zátylkový klín je malý. Skvrnky u pohlaví jsou červenohnědé. Uši: jemně černě lemovány. Pírko: povrch je černý. Oči: tmavohnědé. Drápy: rohovité.

Přípustné vady

Malé odchylky od červenohnědé barvy krycího chlupu, tmavé (slité) stínování. světlejší: boky a kyčle, pásky na hrudních konč. Pesíkování: slité, méně výrazné. Větší zátylkový klín, slabší: černé lemování uší. Pírko: bílá spodina, nevýrazné světlé pesíky na povrchu. Ojedinělé bílé chloupky. Břicho: téměř bílá barva krycího chlupu. Malé odchylky v barvě drápů a očí.

Nepřípustné vady

Krycí chlup: zcela nevýrazná barva, neodpovídající červenohnědé (výluka), zcela slité stínování (výluka), skupinky bílých chloupků na červenohnědě zabarvených partiích (výluka). bílé pásky na hrudních končetinách (výluka). Zcela chybějící černé lemování uší (výluka). Pírko: zcela černé Zcela bílá barva krycího chlupu na břiše, která potlačuje tmavé skvrny u pohlaví (výluka). Oči: zcela jiná barva očí (výluka). Dráp: bílý (výluka).

Pozice 6. – Barva podsady a mezibarva
Mezibarva: lehce žlutohnědá, ohraničená. Podsada: zaujímá asi 2/3 délky srsti, je krom břicha sytě modrá, intenzivní, na břiše světle tříslová, u pohlaví modrá.

Přípustné vady

Mezibarva: poněkud užší, širší, méně ostré ohraničení, nevýrazná. Podsada: světlejší na povrchu těla a na prsou, s ojedinělými bílými chloupky na povrchu těla a na prsou. Na břiše: slonovinová barva s výjimkou tmavších skvrn u pohlaví.

Nepřípustné vady

Mezibarva: chybí (výluka), příliš široká nebo úzká (výluka). Podsada: bílá, velmi světlá na celé spodině těla od prsou až k pohlaví (výluka), velmi světlá až bílá na povrchu těla (výluka). Podsada i mezibarva silně promísená bílými chloupky (výluka).

Pozice 7. – Péče a zdraví
viz. všeobecná část

Zdroj standardu: Vzorník plemen králíků, (2020)

Vyšlechtěn byl v minulém století v Anglii. V minulosti se nazýval též králíkem africkým, polským, čínským, egyptským, sibiřským či himalájským. Jeho původní vlastí skutečně mohla být Asie, odkud jej přivezli mořeplavci.

Mláďata mají nejprve srst zcela bílou a teprve ve stáří kolem jednoho měsíce se začíná v srsti objevovat i černá barva. Úplné vybarvení nastává až kolem pěti až šesti měsíců. Intenzita zbarvení je kromě jiného závislá i na teplotě. V létě je toto zbarvení méně výrazné než v zimě. Není bez zajímavosti, že ostříháme-li králíkovi nějaké místo na těle, vyroste na něm černá srst.

Ruský králík je jedno z nejmenších ve skupině malých plemen. Jeho chov je poměrně vhodný i pro začátečníka, problémy při jejich chovu mohou nastat vzhledem k malé četnosti tohoto plemene. S kresbou ruských králíků si člověk má možnost skutečně vyhrát. Zvláštní radostí těchto plemen je zákeřně změnit barvu z dokonale černé na naprosto odporně šedohnědou tak čtyři pět dní před výstavou.

Klub chovatelů kuních + ruských + siamských

https://www.cschdz.eu/odbornosti/kralici/chovatelske-kluby.aspx#:~:text=Kun%C3%ADch%2C%20rusk%C3%BDch%20a%20siamsk%C3%BDch

Standard plemene

Genotypy:

	Genotyp	Plemeno
B25	anan BB CC DD gg	černý
B26	anan BB CC dd gg	modrý
B27	anan BB cc DD gg	havanovitý

Měsíční přírůstky hmotnosti:

měsíc	1.	2.	3.	4.	5.	6.
kg	0,4	0,8	1,2	1,6	2,0	2,3

Bodovací stupnice:

1.	Hmotnost	10 bodů
2.	Tvar	20 bodů
3.	Typ	20 bodů
4.	Srst	15 bodů
5.	Barva krycího chlupu, barva kresby a drápů	20 bodů
6.	Barva bílého základu, podsady a očí	10 bodů
7.	Péče a zdraví	5 bodů
		100 bodů

Pozice 1. – Hmotnost

< 2,00 > 3,25 kg

2,00 – 2,14 kg	2,15 – 2,29 kg	2,30 – 3,00 kg
8 bodů	9 bodů	10 bodů

Pozice 2. – Tvar
viz. všeobecná část

Pozice 3. – Typ
viz. všeobecná část
Tělo: mírně zavalité, válcovité. Hrudní a pánevní partie: široká, postoj: polovysoký. Hlava: krátká, široká (u samic jemnější). Krk: téměř neznatelný, silný, krátký. Končetiny: středně silné. Uši: silnější, dobře osrstěné, pevné. Délka – 9 až 10.

Přípustné vady – Všeobecná + tělo: poněkud protažené, užší. Končetiny: Tenčí, delší. Menší odchylky od stanoveného typu hlavy. Uši: menší odchylky od stanovené délky.

Nepřípustné vady – Všeobecná + tělo: Zásadní nesoulad s požadovaným typem těla a hlavy (výluka).

Pozice 4. – Srst
Srst: velmi hustá v podsadě, stejnoměrně rozložené elastické pesíky. Délka krycího chlupu je asi 2 cm.

Přípustné vady – Srst: řidší, méně pružná, menší odchylky od předepsané délky v krycím chlupu. Pesíky: tvrdší.

Nepřípustné vady – Srst: téměř bez podsady (výluka),velké odchylky od stanovené délky v krycím chlupu (výluka). Pesíky: velmi četné a tvrdé (výluka)

Pozice 5. – Kresba a barva kresby a drápů

Zbarvení: akromelanismus – koncové části (uši, končetiny, pírko) tmavší.

Kresba: hlava (uši, nos), pírko, končetiny,

Kresba hlavy: maska a zbarvení uší.

Maska kryje nosní krajinu, má mít oválný, co nejpravidelnější tvar po stranách ohraničena horní čelistí a do výšky spodním okrajem očí. Může lehce zasahovat spodní pysk.  Kresba uší: u kořene ostře ohraničená.

Kresba těla: pírko, spodní části končetin

Končetiny: zbarveny k loketnímu resp. patnímu kloubu. Pírko: zbarvené celé. Kresba končetin: ostře ohraničená.

Barva kresby:

černá, nebo modrá, nebo havanovitá, sytá, ostře ohraničená

Barva drápů je rohovitá.

Přípustné vady

Méně ostré ohraničení kresby, masky. Světlejší barva kresby, našedlé nebo bílé chloupky v kresbě. Mírný rez na barvě kresby. Světlejší barva drápů. mírný melír. Výše zasahující barva kresby na končetinách, vyšší nebo širší maska.

Nepřípustné vady

Výlukové vady

Zcela nevýrazná kresba. Bílé skvrny a skupiny v kresbě. Bílý dráp. Zcela nevýrazný kresebný znak, maska vystupující nad oči, maska zasahující celý spodní pysk, výrazné odchylky od barvy kresby.

Pozice 6. – Barva bílého základu a očí
Barva krycího chlupu i podsada je čistě bílá bez jinobarevného nádechu. Barva očí je růžová s karmínovou panenkou.

Přípustné vady

Nažloutlá barva bílého základu, náznak očních kroužků. Malá pigmentová skvrna na spodní partii krčního zářezu nebo pod krkem. Pigmentované skvrnky na mléčných bradavkách a u pohlaví. Menší odstínové odchylky od stanovené barvy očí a podsady.

Nepřípustné vady

Neklasifikace:

Sazovitý závoj. Pigmentované skvrny jinde než po jedné na krčním zářezu nebo laloku, pigmentované, výrazné a úplné oční kroužky

Výlukové vady

Jiná barva očí (výluka). barevná skvrna v bílém základu (mimo povolená místa)

Pozice 7. – Péče a zdraví
viz. všeobecná část

Zdroj: Vzorník plemen králíků, (2020, 2003)

Perlový pochází z Německa. Vyšlechtěni byli na počátku 20. století chovatelem K. Hoffmansem a ve stejné době i chovatelem Deinigerem. Hoffmans šlechtil králíka co nejpodobnějšího tehdy populární sibiřské veverce (vstupní plemena Ha, Ma, Vm, div). Plemeno nazval düsseldorfský perlový. Deiniger křížením havan a divokých králíků došel k podobnému plemenu, které pojmenoval augsburský perlový. Obě plemena později splynula v jedno.

Dalším šlechtitelem byl Roehmeier z Pinnebergu.

Odkazy

• http://www.zocschmoravskebranice.eu/dokuwiki/doku.php?id=perlovy

Standard plemene

Genotypy:
   AA BB CC dd GG

Měsíční přírůstky hmotnosti:

měsíc	1.	2.	3.	4.	5.	6.
kg	0,4	0,8	1,2	1,6	2,1	2,5

Bodovací stupnice:

1.	Hmotnost	10 bodů
2.	Tvar	20 bodů
3.	Typ	20 bodů
4.	Srst	15 bodů
5.	Barva krycího chlupu, perlování, barva očí a drápů	20 bodů
6.	Barva podsady a mezibarva	10 bodů
7.	Péče a zdraví	5 bodů
		100 bodů

Pozice 1. – Hmotnost

< 2,00 kg > 3,25 kg (výluka)

2,00 – 2,24 kg	2,25 – 2,49 kg	2,50 – 3,25 kg
8 bodů	9 bodů	10 bodů

Pozice 2. – Tvar
viz. všeobecná část

Pozice 3. – Typ
viz. všeobecná část
Tělo: zavalité, krátké, válcovité. Krk: téměř neznatelný. Hlava: krátká s širokou čelní i nosní partií, u králic je o něco jemnější. Uši: masité, mají pevnou strukturu. Délka – 9 až 11 cm.

Přípustné vady – Všeobecná + typ: poněkud protažený. Hlava: Menší odchylky od stanoveného typu. Uši: menší odchylky od stanovené délky.

Nepřípustné vady – Všeobecná + tělo: příliš protažené (výluka). Hlava: úzká, dlouhá (výluka) Uši:< 8 > 12 cm (výluka)xxx

Pozice 4. – Srst
Srst: mimořádně hustá v podsadě. Pesíky: pravidelné, výrazné. Délka krycího chlupu je asi 2,5 cm.

Přípustné vady – Srst: řidší, menší odchylky od předepsané délky v krycím chlupu, hrubší. Pesíky: méně pravidelné, měkké, výrazné.

Nepřípustné vady – Srst: téměř bez podsady (výluka), velké odchylky od stanovené délky v krycím chlupu (výluka). Pesíky: příliš jemné nebo příliš dlouhé (výluka).

Pozice 5. – barva krycího chlupu, perlování
Barva krycího chlupu: odpovídá barvě divoce modře zbarveného králíka. Perlování: tvoří ho šedobílé a tmavé konečky pesíků, zvané též „pepř a sůl“. Podle poměru šedobílých a tmavých konečků se vyskytují odstíny: světlý, střední a tmavý. Přednost: světlý a střední. Stejnoměrnost: po celém povrchu těla naprosto stejnoměrné rozložení, mimo – Oční kroužky, skráňová obruba, prsa a končetiny: o něco světlejší. Zátylek: malý nahnědlý klín. Barva břicha, vnitřních stran končetin a spodiny pírka se řídí odstínem barvy povrchu těla od bílé (světlý) přes šedobílou (střední) až ke světle modrošedé (tmavý). Oči: šedomodré. Drápy: tmavě rohovité

Přípustné vady – Barva krycího chlupu: odchylky od stvětlého nebo středního odstínu, nestejnoměrná barva. Perlování: hrubé vločkovité. Světlejší prsa a končetiny, světlé pásky na krudních končetinách. Slabší rez. Větší zátylkový klín. Ojedinělé bílé chloupky. Oči: menší odstínové odchylky. Drápy: menší odstínové odchylky.

Nepřípustné vady – Barva krycího chlupu: velmi světlá nebo velmi tmavá bez prelování (výluka). Silný rez (neklasifikován). Srst: silně promísená bílými chloupky, skupina bílých chloupků (výluka). Stejnoměrnost: barva krycího chlupu a perlování silně nestejnoměrně rozložené (výluka). Kyčle: nápadně světlé (neklasifikován). Oči: jiná barva a drápy: bílé (vždy výluka).

Pozice 6. – Barva podsady a mezibarva
Mezibarva: užší proužek červenohnědé barvy, vůči podsadě není příliš výrazný ani ostře ohraničený. Podsada: na povrchu těla šedomodrá, zaujímá asi 2/3 délky srsti. Na břiše – šedomodrá

Přípustné vady – Mezibarva: poněkud širší, matnější. Podsada: matnější s ojedinělými bílými chloupky, světlejší, světlejší u kůže.

Nepřípustné vady – Mezibarva: chybějící (výluka). Podsada: silně promísená bílými chloupky (výluka), šedobílá až bílá (výluka).

Pozice 7. – Péče a zdraví
viz. všeobecná část

Zdroj standardu: Vzorník plemen králíků, ing. Zadina (2003)

Kuní vzniknul současně v několika zemích (Anglie, Německo, Francie, USA) kolem roku 1920. 1) V Anglii jej vyšlechtil D. W. Irwing zkřížením činčily a ruského. 2) V Německu vzniklo toto plemeno ve Stellingenu u chovatele Emila Thomsena. Ten šlechtil vyšlechtil kuního pomocí činčily, havany, vídeňského modrého, zaječího, durynského a dalších plemen. 3) Ve Francii vzniklo toto plemeno pomocí činčily a albína u M. Fraineaua z Cognacu. V Československu podobné králíky vyšlechtil p. Šafránek z Modřan jako „pražský černošedý“.

Kuní modrý byl vyšlechtěn zkřížením hnědého rázu s vídeňským modrým.

Více informací: ing. Stanislava Pinkavová – líbivý kuní hnědý, ale…, Chovatel 10/1991
Klub chovatelů kuních + ruských + siamských

https://www.cschdz.eu/odbornosti/kralici/chovatelske-kluby.aspx#:~:text=Kun%C3%ADch%2C%20rusk%C3%BDch%20a%20siamsk%C3%BDch

Standard plemene

Genotypy:

Genotyp	Plemeno
B19 – aman BB CC DD gg	hnědý (Kuh)
B20 – aman BB CC dd gg	modrý (Kum)

Měsíční přírůstky hmotnosti:

měsíc	1.	2.	3.	4.	5.	6.
kg	0,4	0,8	1,2	1,6	2,1	2,5

Bodovací stupnice:

1.	Hmotnost	10 bodů
2.	Tvar	20 bodů
3.	Typ	20 bodů
4.	Srst	15 bodů
5.	Barva krycího chlupu a kuní znaky, barva očí a drápů	20 bodů
6.	Barva podsady	10 bodů
7.	Péče a zdraví	5 bodů
		100 bodů

Pozice 1. – Hmotnost

< 2,00 > 3,25 kg

2,00 – 2,24 kg	2,25 – 2,49 kg	2,50 – 3,25 kg
8 bodů	9 bodů	10 bodů

Pozice 2. – Tvar
viz. všeobecná část

Pozice 3. – Typ
viz. všeobecná část
Tělo: mírně zavalité, válcovité. Hrudní a pánevní partie: široká, postoj: polovysoký. Hlava: krátká, široká (u samic jemnější). Krk: téměř neznatelný, silný, krátký. Končetiny: středně silné. Uši: silnější, dobře osrstěné, pevné. Délka – 9 až 11.

Přípustné vady – Všeobecná + tělo: poněkud protažené, užší. Končetiny: Tenčí, delší. Menší odchylky od stanoveného typu hlavy. Uši: menší odchylky od stanovené délky.

Nepřípustné vady – Všeobecná + tělo: Zásadní nesoulad s požadovaným typem těla a hlavy (výluka). Uši: < 8 >12 cm (výluka).

Pozice 4. – Srst
Srst: velmi hustá v podsadě, stejnoměrně rozložené elastické pesíky. Délka krycího chlupu je asi 2,5 cm.

Přípustné vady – Srst: řidší, méně pružná, menší odchylky od předepsané délky v krycím chlupu. Pesíky: tvrdší.

Nepřípustné vady – Srst: téměř bez podsady (výluka),velké odchylky od stanovené délky v krycím chlupu (výluka). Pesíky: velmi četné a tvrdé (výluka)

Pozice 5. – barva krycího chlupu, kuní znaky, barva očí a drápů
Kuh a Kum – akromelanické zbarvení
Hnědý ráz- Barva krycího chlupu: světle hnědá i na břiše.
Modrý ráz- Barva krycího chlupu: světle modrá i na břiše. Kuní znaky: 1) pás na hřbetě až k pírku široký 6 – 8 cm. Barva: tmavší hnědá, tmavší modrá. Směrem k bokům a na prsa přechází ve světle pastelově béžovou resp. světle pastelově modrou bez ostrého ohraničení. 2) Tmavé zbarvení uší, nosní masky, očních kroužků, pírka, končetin, tmavší skráňové znaky a světlá čelní partie – tzv. zrcadlo. Parva očí: hnědá resp. šedomodrá, světélkující karmínová panenka. Drápy: tmavě rohovité. Oba rázy uznány ve světlém a středním odstínu. 

Přípustné vady – Vzhled: celkově tmavší, nestejnoměrná barva. Kuní znaky: méně výrazné, neplný hřbetní pruh, velká maska, která zatlačuje zrcadlo a skráňové skvrny. Mírně skvrnitý povrch těla. méně výrazný karmín. Ojedinělé bílé chloupky.

Nepřípustné vady. – Zcela tmavá homozygotní zvířata (neklasifikován). Silný rez (neklasifikován). Srst: silně promísená bílými chloupky, bílá skupina. Kuní znaky: chybějící u světlých a středně světlých zvířat mimo skráňové skvrny (výluka). Oči: jiná barva, zcela nevýrazný karmín a dráp: bílý (vždy výluka).

Pozice 6. – Barva podsady
Kuh a Kum Barva podsady: v souladu s barvou krycího chlupu (nepatrně světlejší). Světlá místa – světlá, tmavé kuní znaky – tmavé. 

Přípustné vady – Podsada: ojedinělé bílé chloupky, menší nesoulad se zbarvením krycího chlupu, náznak mezibarvy.

Pozice 6. – Podsada: silně promísená bílými chloupky (výluka), šedobílá až bílá u Ku, výrazná mezibarva (výluka).

Pozice 7. – Péče a zdraví
viz. všeobecná část

Zdroj: Vzorník plemen králíků, (2020, 2003)

Slovenské národní plemeno vyšlechtěné Pavlem Blaškem ze Štrby

Uznán: 2015

Další informace:

Klub:

Odkazy

 

Zkratka:

Šg

Kresba:

C4 – Plášťová+gepardí

Standard plemene

Měsíční přírůstky hmotnosti:

měsíc	1.	2.	3.	4.	5.	6.	7.	8.
kg	0,5	0,9	1,4	1,9	2,4	2,8	3,3	3,5

Bodovací stupnice:

1.	Hmotnost	10 bodů
2.	Tvar	20 bodů
3.	Typ	20 bodů
4.	Srst	15 bodů
5.	Plášťová a gepardí kresba	20 bodů
6.	Barva kresby, bílého podkladu, očí, drápů, podsady	10 bodů
7.	Péče a zdraví, kondice	5 bodů
		100 bodů

Pozice 1. – Hmotnost

3,00 – 3,24 kg	3,25 – 3,49 kg	3,50 – 4,50 kg
8 bodů	9 bodů	10 bodů

Nepřípustné vady:

hmotnost < 3,00 kg > 4,50 kg (výluka)

Pozice 2. – Tvar
viz. všeobecná část

Pozice 3. – Typ
viz. všeobecná část
Tělo: mírně zavalité, válcovité, široká hrudní i pánevní partie. Postoj: polovysoký. Končetiny hr: silné, vzpřímené, zeširoka postavené. Krk: silný, krátký, neznatelný. Hlava: krátká, silná, široká čelní a nosní partie, u samic jemnější. Uši: pevné, silný základ, u sebe, dobře osrstěné, lžičkovitě otevřené, zaoblené konce, délka je 12 až 14,5 cm.

Přípustné vady:

Všeobecná + zřetelnější krk, mírné odchylky od stanoveného typu těla a hlavy. Končetiny: slabší. Uši: slabší + menší odchylky od stanovené délky. Zavalitost: slabší

Nepřípustné vady:

Všeobecná č. + Tělo: úzké a silně protažené (výluka). Hlava: úzká a špičatá (výluka). Uši: < 9 > 13 cm (výluka).

Pozice 4. – Srst
Srst: hustá v podsadě. Pesíky: stejnoměrné, výrazné. Délka: 2,5 – 3 cm.

Přípustné vady:

Srst: řidší, méně pružná, hrubší. Pesíky: měkčí, méně výrazné. Menší odchylky od předepsané délky.

Nepřípustné vady:

Srst: téměř bez podsady, téměř bez pesíků a velké odchylky od stanovené délky (výluka).

Pozice 5. – Kresba
Kresba je plášťová (C4) – odpovídá kresbě měklenburského strakáče, v barvě kresby je vyvinuta tzv. gepardí kresba.

Kresba – hlava: Hlava, uši, korunky: převážně zbarveny. Nos, nosní partie, uši: převážně zbarveny. Čelo: ve středu bílá lysinka nebo bílá skvrnka (zrcadlo). Skráňová obruba a spodní pysk: bílá, sp. pysk může být zbarven.
Kresba těla – Plášť: hřbet počínaje zátylkem ke kořeni pírka, boky, vrchní stranu pírka. Zbarvena většina trupu. Prsa, končetiny (jejich spodní část) a břicho: bílá. Požaduje se oboustranná symetrie. Nejsou vadou: skvrnky na břiše a pán. konč.

Gepardí kresba

Gepardí kresba – kresba na plášti a hlavě. skvry mají být navzájem ohraničené a jsou pravidelně rozmístěné na hlavě a plášti. Na místech s kratší srstí jsou skvrny menší, na trupu větší (1 – 2 cm). Ideál: vyrovnaná velikost, co nejmenší dotyk skvrn, kruhovitý tvar.

Přípustné vady

Uši: bílá skvrna nebo skvrny u kořene a v dolní polovině. Hlava: ojedinělé bílé chloupky, náznak motýlku, bílý rozštěp pysku, chybějící zrcátko. Bílé skvrnky: kryté pírkem nebo ušima. 1-3 skvrny na prsou. Pírko: bílá skupinka. Asymetrie pláště.

Gepardí kresba: hruší, mírně až výrazněji slitá, místy bez skvrn. Slabší skvrnitost, skvrny > 3 cm < 0,5 cm, náznak pruhů.

Nepřípustné vady

Uši: bílé skvrny v horní polovině, převažující bílá barva. Nosní partie: výrazně bílá. Hlava: úplně jednobarevná (zcela chybí lemování skrání), zcela bílá. Tělo a boky: převažuje bílá barva. Plášť: výrazně narušený, přerušený, převažující na prsou, bílé skupiny v plášti mimo přípustné oblasti, výše vystupující bílý podklad (vždy výluka)

Gepardí kresba: 4 a více pigmentových skvrn na prsou (neklasifikován), hrubá, silně slitá kresba, velmi slabá skvrnitost s převažujícími místy beze skvrn, japonské pruhy (výluka)

Pozice 6. – Barva
Základní barva (podklad): čistě bílá v krycí barvě i podsadě. Drápy: bílé.

Barva kresby: hlavní barva – žlutooranžová (přednost má ohnivost) a vedlejší (černá).

Podsada – hlavní barva – co nejpodobnější krycí, vedlejší – modrá.

Přípustné vady:

Kresba: ojedinělé bílé chlouky, zvláště na lemu uší. Základní barva: mírné odstínové odchylky. Podsada: světlejší, ojedinělé bílé chloupky v kresebné části.

Hlavní barva – světlejší, mírně našedlá. Vedlejší – světlejší,

Nepřípustné vady

Základní barva: výrazné odchylky od bílé barvy. Kresba: výrazné odchylky od barvy kresby či podsady. Plášťová kresba: silně prostoupená bílými chloupky (výluka). Dráp: zbarvený (výluka). Oči: jiná barva (výluka)

Gepardí kresba vč. podsady: Hlavní: velmi světlá, silný rez ve vedlejší barvě, bělavá.

vedlejší barva – velmi světlá, bílá nebo šedá (výluka)

Pozice 7. – Péče a zdraví
viz. všeobecná část

Zdroj standardu: Vzorník plemen králíků (2020)