Vídeňský modrošedý (Vmš)

Vyšlechtěn v Německu ve 30. letech 20. století, V 60. letech plemeno zaniklo a zájem se obnovil až v roce 1997 za přispění Josefa Zusky.

Klub chovatelů Vídeňských
Kozub Miroslav, Jesenická 464, 793 51  Břidličná

www.videnstikralici.webnode.cz

Odkazy

Standard plemene

Genotypy:
A10 – AA BB CC dd gg HH

Měsíční přírůstky hmotnosti:

měsíc 1. 2. 3. 4. 5. 6. 7. 8.
kg 0,5 1,2 2,2 2,8 3,4 3,8 4,1 4,25

Bodovací stupnice:

1. Hmotnost 10 bodů
2. Tvar 20 bodů
3. Typ 20 bodů
4. Srst 15 bodů
5. Barva krycího chlupu, očí a drápů 20 bodů
6. Barva podsady a mezibarva 10 bodů
7. Péče a zdraví, kondice 5 bodů
    100 bodů

Pozice 1. – Hmotnost

3,50 – 3,74 kg
3,75 – 4,24 kg
4,25 – 5,25 kg
8 bodů
9 bodů
10 bodů

Nepřípustné vady:

hmotnost < 3,5 > 5,25 kg (výluka)

Pozice 2. – Tvar
viz. všeobecná část

Pozice 3. – Typ
viz. všeobecná část
Tělo: zavalité, válcovité, široká hrudní i pánevní partie. Postoj: polovysoký. Hlava: silná, široká čelní a nosní partie, u samic poněkud jemnější. Krk:  krátký a silný, neznatelný. Hrudní končetiny: silné, vzpřímené, zeširoka postavené. Postoj: polovysoký. Uši: pevné, u sebe nesené,masité, plně osrstěné, lžičkovitě otevřené, dobře na koncích zaoblené. Délka je 11 –  13.
Přípustné vady
Všeobecná č. + Tělo: menší odchylky typu těla a hlavy, slabší zavalitost. Končetiny: slabší. Uši: Menší odchylky od stanovené délky a struktury, slabší.
Nepřípustné vady
Všeobecná č. + Tělo: úzké, dlouhé (výluka). Hlava: úzká, dlouhá (výluka). Uši <10 cm >14 cm (výluka).
Pozice 4. – Srst
Srst: hustá v podsadě, výrazné pesíky. Délka krycího chlupu je asi 3 cm.
Přípustné vady
Srst: řidší, méně pružná, hrubší. Menší odchylky od předepsané délky srsti v krycím chlupu. Pesíky: měkké, méně výrazné.
Nepřípustné vady
Srst: téměř bez podsady a pesíků, velké odchylky od stanovené délky (výluka).
Pozice 5. – Barva krycího chlupu, očí a drápů
Barva krycího chlupu: šedomodrá, tvořená světle šedými a tmavě modrými konečky pesíků. Střídání konečků vytváří perlování. Barva: stejnoměrná na těle, končetinách a hlavě, sahá co nejníže na boky. Povrch pírka: tmavě modrý, pravidelně promíšený světle šedými chlupy. Divoké znaky: šedobílé. Zátylkový klín a skvrny u pohlaví: nahnědlý. Uši: modře lemované. Oči: modrošedé. Drápy: rohovité s odstínem zbarvení krycí srsti.
Přípustné vady
Barva krycího chlupu: nestejnoměrná. Vločkovité perlování (stínování): výrazné. Prsa: světlejší. Hrudní končetiny: světlejší, světlejší pásky na hrudních končetinách. Zátylkový klín: větší. Mírná rez, ojedinělé bílé chlupy, méně výrazné světlé pesíky na povrchu pírka, menší odstínové odchylky od stanovené barvy očí a drápů.
Nepřípustné vady
Výlukové vady:
silné promíšení bílými chlupy, bílá skupiny chlupů, výrazně světlá barva bez perlování. Skvrnitost: silná, nestejnoměrně rozložená krycí barva a perlování. Pásky: na hrudních končetinách jdoucí ke kůži. Pírko: zcela modré. Lemování uší: zcela chybějící v modré barvě. Bílý dráp, jiná barva.
Pozice 6. – Barva podsady a mezibarva
Barva podsady: na povrchu těla ucelená, sytá tmavě šedomodrá, po rozfouknutí 2/3 délky srsti, na břiše šedomodrá, v zátylkovém klínu hnědavá. Nad podsadou žlutohnědá mezibarva. Mezibarva: žlutohnědá, méně ostře ohraničená.
Přípustné vady
Podsada: světlejší, ojedinělé bílé chlupy. Mezibarva: matnější (smytá), mírně širší, světlejší u kůže
Nepřípustné vady
Výlukové vady:
Podsada: šedobílá až bílá, silně promíšená bílými chlupy, chybějící

 

Pozice 7. – Péče a zdraví, kondice
viz. všeobecná část

Zdroj standardu: Vzorník plemen králíků (2020, 2003)