Francouzský beran (FB)

(3a)

Francouzský beran vznikl zkřížením anglického berana se stájovým králíkem ve Francii roku 1863. Důvodem bylo, že angličtí berani netrpěli tolik prašivinou jako králíci s postavenýma ušima. Francouzi z toho vyvodili, že jsou proti prašivině odolnější (důvod byl spíš ten, že angličtí berani se musí chovat velmi opatrně s ohledem na jejich dlouhé slechy). Původní berani měli divokou barvu. Strakaté berany vyšlechtili němečtí chovatelé zkřížením se svými strakatými králíky. Okolo roku 1870 se jako válečná kořist dostal do Německa.

K nám se dostali roku 1873. Josef Kamaryt o nich píše „…prvním naším význačným chovatelem techto roztomilých hranáčů, povahy na pohled nabručené, ve skutečnosti však dobráků od kosti, byl J. V. Mastný z Lomnice nad Popelkou…“ což tyto králíky dobře vystihuje. Mezi 1. a 2. světovou válkou vyšlechtil Bohumil Folprecht barevný ráz trojbarevného strakáče a pojmenoval ho „trojbarevný beran vouzovský“, který však pro svou náročnost brzy zanikl.

Je zajímavé pozorovat vzrůst slechů u mláďat: Po narození mají ouška stejná jako ostatní plemena (složená dozadu), ale v době opouštění hnízda je začnou stavět. V šestém týdnu si s nimi „pohrávají“, což znamená, že jednou odklánějí jedno ucho, jindy druhé, později rozkládají obě, až jim nakonec poklesnou a utvoří tzv. závěs.

Beran je velmi odolné plemeno, které rychle roste. Mezi vady patří: laloky (ještě v 50. letech byl u samice přípustný lalok ve tvaru vlaštovčího hnízda) a kalhoty

Více informací: J. Hofman – Padesátšest let s berany, Chovatel 9/1996
Ing. J. Fingerland – Králík beran s holandskou kresbou?, Chovatel 12/1998
A. Pint – Francouzský beran, Chovatel 8/1996

Klub chovatelů beranů
Mouka Antonín, Lelovská 165, 417 163  Žalany

Odkazy

Standard plemene

Dle Vzorníku 2020 jsou uznáni ve všech rázech obecné části A + B
(vyjma B37-B42)
A1  bílý červenooký A12  černý
A2 bílý modrooký A13 modrý
A3 bílý hnědooký A14 havanovitý
A4 xxx A15 marburský
A5 xxx A16 rys
A6 xxx A17 žlutý
A7 divoce zbarvený A18 červený
A8 divoce zbarvený ohnivý A19 činčilový
A9 železitý A20 činčilový modrý
A10 divoce modrý A21 černopesíkatý
A11 divoce havanovitý A22 xxx
 B – vyjma stříbřitosti B37 – B42
B1  durynský B22  kuní bílopesíkatý modrý
B2 izabelový B23 siamský žlutý
B3 sallander B24 siamský modrý
B4 luštič B25 ruský černý
B5 zemplínský B26  ruský modrý
B6 pastelový B27 ruský havanovitý
B7 bílopesíkatý černý B28 rhonský
B8  bílopesíkatý modrý B29 japonský černý
B9 bílopesíkatý havanovitý B30 japonský modrý
B10 bílopesíkatý marburský B31 japonský havanovitý
B11 třslový černý B32 japonský marburský
B12 tříslový modrý B33 japonský bíločerný
B13 tříslový havanovitý B34 japonský bílomodrý
B14 tříslový marburský B35 japonský bílohavanovitý
B15 vydří černý B36 japonský bílomarburský
B16 vydří modrý B37 xxx
B17 vydří havanovitý B38 xxx
B18 vydří marburský B39 xxx
B19 kuní hnědý B40 xxx
B20 kuní modrý B41 xxx
B21 kuní bílopesíkatý hnědý B42 xxx

Zkratky: FB a následuje zkratka barevného rázu stejně jako u genotypů.

Měsíční přírůstky hmotnosti:

měsíc 1. 2. 3. 4. 5. 6. 7. 8.
kg 0,7 1,5 2,5 3,5 4,0 4,5 5,0 5,5

Bodovací stupnice:

1. Hmotnost 10 bodů
2. Tvar 20 bodů
3. Typ 20 bodů
4. Srst 15 bodů
5. Dle výchozího plemene 20 bodů
6. Dle výchozího plemene 10 bodů
7. Péče a zdraví, kondice 5 bodů
    100 bodů

Pozice 1. – Hmotnost

5,00 – 5,24 kg
5,25 – 5,49 kg
5,50 – 9,00 kg
8 bodů
9 bodů
10 bodů
Přípustné vady
Viz. stupnice hmotnosti
Nepřípustné vady
Hmotnost < 5,00 kg > 9,00 kg (výluka)

Pozice 2. – Tvar
viz. všeobecná část

Přípustné vady

Nepřípustné vady

Pozice 3. – Typ
viz. všeobecná část
Tělo: zavalité, široké, masivní i hrud. partii. Krk: krátký, silný, nezřetelný. Hlava: krátká, s širokým čelem i nosní partií, výrazně beranovitá. Končetiny: krátké, silné. Oči: výrazné, mírně vystouplé. Uši: u kořene silné výrazné hrboly (korunky). Po obou stranách jsou podkovovitě zavěšeny, přiléhají k hlavě, obráceny k hlavě. bez záhybů, masité, dobře osrstěné, na konci zaoblené. Rozpětí 40 – 45 cm měřeno přes hlavu. Pohyb nemá být plazivý.
Přípustné vady
Všobecná č. + Tělo: méně zavalité, protaženější. Hlava: méně výrazně klabonosá. Krk: znatelný. Uši: tenčí, poněkud odstávající, Ojedinělé záhyby, rozpětí v menším souladu s velikostí těla. Korunky: slabší. Závěs: méně uzavřená podkova. Končetiny: delší a slabší.
Nepřípustné vady
Všobecná č. + Tělo: velmi úzká, zúžená hrudní partie. Typ: velmi protažený. Uši:  otvor jednoho ucha (obou) otočený dopředu. rozpětí – < 35 cm >46 cm. Pohyb: výrazně plazivý (vždy výluka)
Pozice 4. – Srst
Srst: hustá v podsadě, pružná. Pesíky: stejnoměrně rozmístěné. Délka krycího chlupu je asi 3,5 – 4 cm.
Přípustné vady
Srst: řidší podsada, méně pružná, měkčí či hrubší, menší odchylky od předepsané délky.
Nepřípustné vady
Srst: téměř bez podsady (výluka), příliš měkká, příliš hrubá, silně se plstící a (výluka) velké odchylky od stanovené délky v krycím chlupu (výluka).
Pozice 5. – Dle výchozího plemene
Pozice 6. – Dle výchozího plemene

Pozice 7. – Péče a zdraví, kondice

viz. všeobecná část


Zdroj standardu: Vzorník plemen králíků, (2020, 2003, 1997)