Novozélandský červený (Nč)

Byl vyšlechtěn v USA – Kalifornii v roce 1910. Za své pojmenování vděčí zřejmě tomu, že při jeho šlechtění byli použiti stájoví králíci z Nového zélandu. Kromě těchto králíků mu koluje v žilách ještě krev belgického obra a zaječitého králíka.  Poprvé byl vystaven v roce 1910. První import do Evropy byl uskutečněn v roce 1928.

K nám se toto plemeno dostalo poprvé v roce 1933. Reklama tvrdila, že se jedná králíka, který ve věku 10 neděl dosahuje váhy 1,75 až 2 kg, ale ve skutečnosti dosahoval hmotnosti o něco nižší. V roce 1974 byl založen Klub chovatelů Nč.

Další informace: Zdeněk Doubrava – 15 let šlechtění králíka novozélandského červeného 2/1990
J. Koczai – Novozélandský červený, Chovatel 12/1993

Klub chovatelů novozélandských červených
http://www.kraliknc.estranky.cz/

Odkazy

Standard plemene

Genotyp a označení barvy:
A18 –  AA bb CC DD GG y2y2

Měsíční přírůstky hmotnosti:

měsíc 1. 2. 3. 4. 5. 6. 7. 8.
kg 0,5 1,1 1,7 2,3 2,8 3,2 3,7 4,0

Bodovací stupnice:

1. Hmotnost 10 bodů
2. Tvar 20 bodů
3. Typ 20 bodů
4. Srst 15 bodů
5. Barva krycího chlupu, očí a drápů 20 bodů
6. Barva podsady 10 bodů
7. Péče a zdraví, kondice 5 bodů
    100 bodů

Pozice 1. – Hmotnost

3,50 – 3,74 kg
3,75 – 3,99 kg
4,00 – 5,00 kg
8 bodů
9 bodů
10 bodů

Nepřípustné vady:

< 3,5 > 5 kg (výluka)

Pozice 2. – Tvar
viz. všeobecná část

Pozice 3. – Typ
viz. všeobecná část
Tělo: mírně zavalité, válcovité. Hrudní a pánevní partie: široká Postoj: polovysoký. Hrudní končetiny: silné, vzpřímené, zeširoka postavené. Hlava: krátká, silná, široká čelní a nosní partie, u samic poněkud jemnější. Uši: masité, lžičkovitě otevřené, u sebe, dobře osrstěné, pevné, zaoblené na koncích,  délka 11 až 12,5.
Přípustné vady
Všeobecná č. + Tělo: delší a užší, slabší zavalitost. Hlava: mírné odchylky od stanoveného typu. Končetiny: slabší, tenčí. Uši: slabší, Menší odchylky od stanovené délky.
Nepřípustné vady
Všeobecná č. + Tělo: zcela úzké a dlouhé (výluka). Hlava: špičatá, úzká a dlouhá (výluka). Uši: <10 a >14 cm (výluka).
Pozice 4. – Srst
Srst: hustá v podsadě. Pesíky: výrazne, ne však příliš hrubé pesíky. Krycí chlup: asi 3 až 3,5 cm.
Přípustné vady
Srst: řidší, méně pružná. Pesíky: měkčí, nepružné. Hrubší. Délka: menší odchylky od předepsané délky v krycím chlupu.
Nepřípustné vady
Srst: téměř bez podsady nebo pesíků a velké odchylky od stanovené délky ( výluka).
Pozice 5. – Barva krycího chlupu, stejnoměrnost
Barva krycího chlupu:: intenzivně červená na celém povrchu (připomíná liščí červeň), vykazuje vysoký lesk. Rozprostírá se stejnoměrně po celém povrchu těla vč. hlavy, uší a končetin a má zasahovat po stranách co nejhlouběji k břichu. Přednost: červené břicho a spodina pírka, mírně matnější. Oči: tmavohnědé, oční kroužky co nejužší. Drápy: tmavě rohovité.
Přípustné vady
Barva krycího chlupu: mírné odchylky. světlejší – připomínající Bu, ojedinělé černé nebo bílé chloupky, slabší nádech šedi na na hlavě a uších, zvláště na lemu. Světlejší: pásky na hrudních konč., prsa, boky, kyčle a končetiny. Krycí barva: poněkud skvrnitá, nestejnoměrná, melír, matnější. Malé odchylky v barvě drápů a očí.
Nepřípustné vady
Krycí chlup: silně načernalý, příliš světlý nebo světle žlutý (výluka), silně promísený bílými nebo černými chloupky (výluka), velmi světlá prsa a hrudní končetiny (výluka), silně skvrnitý. Uši: souvisle černě lemované (výluka). Skupina černých nebo bílých chloupků, čistě bílé pásky na hrud. konč. (vždy výluka). Divoké znaky: úplně bílé vč. spodiny pírka (výluka). Jiná barva očí(výluka) nebo bílý dráp (výluka).

 

Pozice 6. – Barva podsady
– co nejvíce se podobá barvě krycího chlupu, zasahuje až ke kůži.
Přípustné vady
Podsada: ojedinělé bílé a černé chloupky, namodralý nádech, mírně zónovitá podsada.
Nepřípustné vady
Podsada: velmi světlá, bělavá, bílá, našedlá či namodralá (výluka), silně promísená bílými nebo černými chloupky, bílý proužek u kůže (výluka).

 

Pozice 7. – Péče a zdraví
viz. všeobecná část

Zdroj standardu: Vzorník plemen králíků (2020, 2003)