Označení Castorrex znamená v doslovném překladu „bobří král“, neboť jeho kožešina připomíná kožešinu bobra. První králíci se objevili náhodou v chovu rolníka Désiré Gaillona ve vsi Coulongé (Louché-Pringé) v kraji Sarthé. Ve vrhu se objevil králík dlouho neobrůstající srstí. V druhém vrhu se situace opakovala. Oba králíci tvořili párek, který převzal farář Gillet. Tomu se podařilo chov rozšířit a postupně ustálit. Poprvé je vystavil v roce 1924 v Paříži a celou Evropu v příštích letech zachvátila kastorexovská horečka.
Příčina rexovitého osrstění se hledala různě. Prof. Leinhart z Nancy se domníval, že je to způsobeno působení spirochet, ale jeho domněnka byla záhy vyvrácena. Věřilo se, že kastorex vůbec nemá pesíky. Až později se zjistilo, že pesíky jsou jen zakrnělé a srst převyšují jen minimálně. Ani pesíky, ani posada nejsou zvlěny a vyrůstají kolmo na tělo. Původně měla srst pouze 7-15 mm, později 10-15 mm a nyní se připouští srst v rozmezí 15-20 mm.
K nám byli první králíci dovezeni z Lichtenštejnu roku 1926 a jeho majitelem se stal B. Z. Nekovářík. Téhož roku k nám byl importován i párek z Francie a to O. Baštou z Poděbrad. Hodnota páru představovala cenu jedné krávy. Malá chovná základna a zájem o toto plemeno způsobili ve 30. letech úpadek chovů. Chovem se nadále zabývali jen nadšenci a těm se podařilo plemeno oživit.
Klub chovatelů rexů: Založen počátkem roku 1941 z podnětu Dr. Rouska z Děčína. Po válce došlo k útlumu v chovech a o obnovení činnosti klubu se zasloužil přítel Drahotužský r. 1958.
Další informace najdete v Chovateli: Pavel Hrubeš – Chov rexů u nás 6/1991
František Hovorka – XXVI. speciální výstava rexů 3/1996
-REX klub ČR – klub chovatelů kastorexů a barevných rexů
Hrubeš Pavel, Bezručova 484, 281 26 Týnec nad Labem tel. byt 321781054
Odkazy
Standard plemene
Genotyp:
A17 AA BB CC DD GG rexrex (yy)
Měsíční přírůstky hmotnosti:
| měsíc | 1. | 2. | 3. | 4. | 5. | 6. | 7. | 8. |
| kg | 0,5 | 0,9 | 1,4 | 1,9 | 2,4 | 2,8 | 3,3 | 3,5 |
Bodovací stupnice:
| 1. | Hmotnost | 10 bodů |
| 2. | Tvar | 20 bodů |
| 3. | Typ | 20 bodů |
| 4. | Srst | 15 bodů |
| 5. | Barva krycího chlupu | 20 bodů |
| 6. | Barva podsady a mezibarva | 10 bodů |
| 7. | Péče a zdraví | 5 bodů |
| 100 bodů |
Pozice 1. – Hmotnost
| 3,00 – 3,24 kg | 3,25 – 3,49 kg | 3,50 – 4,50 kg |
| 8 bodů | 9 bodů | 10 bodů |
Přípustné vady
Viz. stupnice hmotnosti
Nepřípustné vady
< 3 > 4,5 kg (výluka)
Pozice 2. – Tvar
viz. všeobecná část
Přípustné vady
Nepřípustné vady
Pozice 3. – Typ
viz. všeobecná část
Tělo: mírně zavalité až mírně protažené, válcovité. Krk: vzhledem k délce srsti zřetelnější. Hlava: krátká, široká čelní a nosní partie, dobře zakulacená, u králic o něco jemnější. Končetiny: přiměřeně silné. Postoj: polovysoký. Uši: pevné, vzpřímené, u sebe, lžičkovitě otevřené, na koncích pěkně zaoblené, dobře osrstěné, délka je 11 až 12 cm.
Přípustné vady
Menší odchylky od požadovaného typu těla a hlavy. Končetiny: slabé, dlouhé, příliš krátké. Uši: tenké, poněkud špičaté, slaběji osrstěné. menší odchylky od stanovené délky.
Nepřípustné vady
Všeobecná část + Tělo: velké odchylky od požadovaného typu (výluka). Hlava: dlouhá a úzká hlava (výluka). Uši: < 9 a > 14 cm (výluka).
Pozice 4. – Srst
Rexovitá srst je mimořádně hustá a pružná. Její poloha vzhledem ke kůži je kolmá nikoliv šikmá. Ideální délka je 18 – 21 mm. Pevné, pružné, ale nikoliv hrubé pesíky mohou převyšovat podsadu o 1 mm, nesmějí být zvlněné nebo zkadeřené. Určitým měřítkem kvality srsti je oblast zátylkového klínu, kde musí být srst rovná bez zvlnění.
Přípustné vady
Řidší měkká, méně pružná srst, které říkáme vatová. Pesíky převyšující podsadu o více než 1 mm. Sklon k mírnému zvlnění srsti, zvláště na zátylkovém klínu. Sklon ke zkadkeření srsti. slabě zkroucené špišky pesíků. Menší odchylky od požadované délky srsti v krycím chlupu.
Nepřípustné vady
Srst krátší než 14 a delší než 24 mm. (výluka), Vysloveně zvlněná nebo zkadeřené srst (tzv. perzián – výluka). Zcela chybějící pesíky nebo vousy (výluka) Pesíky výrazně přečnívající podsadu (výluka).
Pozice 5. – Barva krycího chlupu
Barva krycího chlupu je na povrchu těla bobrovitá – ohnivě červenohnědá, podobná barvě čerstvě vyloupnutého kaštanu. Tato krycí barva má stejnoměrně zasahovat co nejníže na boky zvířete. Černé konečky krátkých pesíků tvoří na krycí barvě tmavší nádech (závoj – střední odstín). Hlava, uši, prsa, hrudní končetiny a spodní část boků: závoj může být o něco méně výrazný. Oční kroužky a skráňová obruba jsou poněkud světlejší. Uši jsou černě lemovány. Vnitřní strany končetin, povrch břicha, a spodina pírka jsou bílé, krémově nahnědlý nádech divokých znaků je předností. Skvrny u pohlaví jsou výrazně krémové, až červenohnědé. Co nejmenší zátylkový klín má světle hnědý odstín. Barva očí je tmavohnědá, drápy jsou tmavě rohovité až černé.
Přípustné vady
Méně výrazná, matná a nestejnoměrně rozložená barva krycího chlupu. Slabší nebo příliš silný závoj na hřbetě. Snačně světlejší chloupky. Nevýrazné oční kroužky a skráňová obruba. Menší odstínové odchylky od stanovené barvy krycího chlupu očí a drápů.
Nepřípustné vady
Barva krycího chlupu – zcela nevýrazná, neodpovídající (výluka). Zcela chybějící závoj (výluka). Závoj: zcela černý, potlačující ohnivost (výluka). Srst silně promísená bílými chloupky (výluka). Skupina bílých chloupků (výluka). Bílé nebo velmi světlé pásky na hrudních končetiných, které zasahují až ke kůži (výluka). Lemování uší – chybí (výluka). Jiná barva očí (výluka), bílé drápy (výluka).
Pozice 6. – barva podsady a mezibarva
Podsada je na celém těle včetně břicha tmavomodrá a zasahuje asi 2/3 délky srsti. Na tmavomodrou barvu podsady na povrchu těla navazuje s ostrým ohraničením svítivě červenohnědá mezibarva o šířce kolem 6 až 7 mm. Mezibarva je rovněž ostře ohraničena od úzkého proužku barvy krycího chlupu.
Přípustné vady
Poněkud světlejší modrá podsada. Úzká podsada, ojedinělé bílé chloupky v podsadě. Méně ostré ohraničení barvy podsady a mezibarvy od krycího chlup. Úzká, matnější, světlejší a méně výrazna mezibarva.
Nepřípustné vady
Světle šedá, téměř bílá nebo bílá podsada (výluka). Zcela chybějící podsada a to i na břiše (výluka). Chybějící nebo silně smytá zcela nevýrazná mezibarava, bez jakéhokolliv ohraničení (výluka). Podsada silně promísená bílými chloupky (výluka).
viz. všeobecná část
Zdroj standardu: Vzorník plemen králíků (1997, 2003, 2020)