Dailenár pochází z Holandska. Vyšlechtil jej G. W. A. Ridderhof z Deilu, jenž neprozradil, jakých plemen použil. Uznán byl 1. 5. 1940
Základ chovu tohoto plemene u nás dal Cyril Knour z Jedovnic.
Více informací: Petr Fasora – Deilenaar – stálá neznámá v našich chovech? 3/1992
Klub chovatelů činčily malé + deilenaara
http://cincilamalaadailenar.webnode.cz/
Odkazy
Standard plemene
Genotypy:
A8 – AA BB CC DD GG y3y3
Měsíční přírůstky hmotnosti:
měsíc | 1. | 2. | 3. | 4. | 5. | 6. |
kg | 0,4 | 0,8 | 1,2 | 1,8 | 2,3 | 2,75 |
Bodovací stupnice:
1. | Hmotnost | 10 bodů |
2. | Tvar | 20 bodů |
3. | Typ | 20 bodů |
4. | Srst | 15 bodů |
5. | Barva krycího chlupu, stínování (housenkování), očí a drápů | 20 bodů |
6. | Barva podsady a mezibarva | 10 bodů |
7. | Péče a zdraví | 5 bodů |
100 bodů |
Pozice 1. – Hmotnost
2,25 – 2,49 kg | 2,50 – 2,74 kg | 2,75 – 3,25 kg |
8 bodů | 9 bodů | 10 bodů |
Přípustné vady
Viz. stupnice hmotnosti
Nepřípustné vady
<2,25 kg > 3,25 kg (výluka)
Pozice 2. – Tvar
viz. všeobecná část
Přípustné vady
Nepřípustné vady
Pozice 3. – Typ
viz. všeobecná část
Tělo: zavalité, hrudní i pánevní partie je široká. Krk: neznatelný, silný, krátký. Hlava: krátká, široká v čelní i nosní partii, u samic poněkud jemnější. Uši: masité, dobře osrstěné a na koncích zaoblené, lžičkovitě otevřené, silný základ, u sebe. Délka – 9,0 až 10,5 cm. Postoj: polovysoký. Končetiny: silné, vzpřímené, zeširoka postavené.
Přípustné vady
Všeobecná + tělo: delší typ. Krk: zřetelnější. Hlava: poněkud užší. Uši: menší odchylky od stanovené délky a struktury.
Nepřípustné vady
Všeobecná + tělo: vysloveně protažený typ (výluka). Hlava: úzká a dlouhá (výluka) Uši: < 8 > 12,5 cm (výluka).
Pozice 4. – Srst
Srst: hustá v podsadě. Pesíky: výrazné, pravidelně rozmístěné, elastické. Délka krycího chlupu je 2,5 – 3 cm.
Přípustné vady
Srst: řidší, méně pružná, menší odchylky od předepsané délky v krycím chlupu. Pesíky: měkčí
Nepřípustné vady
Srst: téměř bez podsady (výluka), velké odchylky od stanovené délky v krycím chlupu (výluka). Pesíky: chybějící nebo příliš měkké (výluka).
Pozice 5. – barva krycího chlupu, stínování (housenkování)
Barva krycího chlupu: svítivě červenohnědá. Ohnivost – vysoká. Zasahuje co nejníže na boky a je silně černě housenkovaná- červenohnědé a černé pesíky cca 1:1. Barva na prsou a hrudních končetinách je shodná s barvou krycího chlupu. Divoké znaky: (úzké oční kroužky, skráňová obruba, vnitřní strany končetin, břicho a spodina pírka) tříslové. Zátylkový klín je malý. Skvrnky u pohlaví jsou výrazné, tmavé. Uši: černě lemovány. Pírko: povrch je silně promísen černými chloupky. Oči: tmavohnědé. Drápy: tmavě rohovité až černé.
Přípustné vady
Malé odchylky od červenohnědé barvy krycího chlupu. Poněkud světlejší: boky a kyčle, světlé pásky na hrudních konč. Pesíkování: slité, méně výrazné. Větší zátylkový klín, slabší: černé lemování uší. Pírko: bílá spodina, nevýrazné světlé pesíky. Ojedinělé bílé chloupky. Břicho: téměř bílá barva krycího chlupu. Malé odchylky v barvě drápů a očí.
Nepřípustné vady
Krycí chlup: zcela nevýrazná barva, neodpovídající červenohnědé (výluka), zcela chybějící housenkování bez tvorby vloček (výluka), skupinky bílých chloupků na červenohnědě zabarvených partiích (výluka). bílé pásky na hrudních končetinách (výluka). Zcela chybějící černé lemování uší (výluka). Pírko: zcela černé Zcela bílá barva krycího chlupu na břiše, která potlačuje tmavé skvrny u pohlaví (výluka). Oči: zcela jiná barva očí (výluka). Dráp: bílý (výluka).
Pozice 6. – Barva podsady a mezibarva
Mezibarva: 4 – 6 mm široká, ohnivě červenohněkdá, ostře ohraničená. Podsada: zaujímá asi 2/3 délky srsti, je krom břicha sytě modrá, intenzivní, na břiše světle tříslová, příp. modrá a u pohlaví modrá.
Přípustné vady
Mezibarva: poněkud užší, širší, méně ostré ohraničení, nevýrazná. Podsada: světlejší na povrchu těla a na prsou, s ojedinělými bílými chloupky na povrchu těla a na prsou. Na břiše: slonovinová barva s výjimkou tmavších skvrn u pohlaví.
Nepřípustné vady
Mezibarva: chybí (výluka), nahnědlá (výluka), příliš široká nebo úzká (výluka). Podsada: bílá, velmi světlá na celé spodině těla od prsou až k pohlaví (výluka), velmi světlá až bílá na povrchu těla (výluka). Podsada i mezibarva silně promísená bílými chloupky (výluka).
Pozice 7. – Péče a zdraví
viz. všeobecná část
Zdroj standardu: Vzorník plemen králíků, (1997, 2003, 2020)