Burgundský (Bu)

Vznikl v jihovýchodní části Francie, v Burgundsku. Je to staré plemeno chované odedávna. především pro maso. Jeho podobu mu dal Arnold Renard. Uznán byl v roce 1919. V Evropě se lze setkat s původním  burgundským králíkem, který je červenější a žlutým Bu, jak jej známě mi.

K nám byl dovezen do faremních chovů v roce 1970.

Více informací: Oldřich Juřina: Chov králíka burgundského u nás, Chovatel 6/1990
Klub chovatelů masných plemen
www.kchkmp.wz.cz

Odkazy

Standard plemene

Genotyp a označení barvy:
A17 – AA bb CC DD GG y1y1

Měsíční přírůstky hmotnosti:

měsíc 1. 2. 3. 4. 5. 6. 7. 8.
kg 0,5 1,4 2,2 2,9 3,1 3,5 3,8 4,25

Bodovací stupnice:

1. Hmotnost 10 bodů
2. Tvar 20 bodů
3. Typ 20 bodů
4. Srst 15 bodů
5. Barva krycího chlupu, očí a drápů 20 bodů
6. Barva podsady 10 bodů
7. Péče a zdraví, kondice 5 bodů
    100 bodů

Pozice 1. – Hmotnost

3,50 – 3,99 kg
4,00 – 4,24 kg
4,25 – 5,25 kg
8 bodů
9 bodů
10 bodů

< 3,5 > 5,25 kg (výluka)

Pozice 2. – Tvar
viz. všeobecná část

Pozice 3. – Typ
viz. všeobecná část
Tělo: mírně zavalité, válcovité. Hrudní a pánevní partie: široká. Postoj: polovysoký. Hrudní končetiny: silné, vzpřímené zeširoka postavené. Hlava: široká čelní a nosní partie, nevyžaduje se výrazný klabonos, u samic jemnější. Krk: slabě naznačený. Uši: masité (pevné struktury), u sebe, dobře osrstěné, dobře na koncích zaoblené, lžičkovitě otevřené. Délka je 11,5 až 13,5.
Přípustné vady
Všeobecná + zřetelnější krk, mírné odchylky od stanoveného typu. Slabší: zavalitost, osvalení, končetiny, struktura uší. Menší odchylky od stanovené délky uší.
Nepřípustné vady
Všeobecná + úzké a dlouhé tělo (výluka). Velmi úzká a špičatá hlava (výluka). Uši <11 > 15 cm (výluka).

 

Pozice 4. – Srst
Srst: hustá v podsadě, výrazné, stejnoměrné pesíky. Délka krycího chlupu je asi 3 cm.
Přípustné vady
Srst: řidší, méně pružná, příliš měkká, méně výrazné pesíky, hrubší, menší odchylky od předepsané délky.
Nepřípustné vady
Srst: téměř bez podsady nebo pesíků, velké odchylky od stanovené délky (v obou případech výluka).

 

Pozice 5. – Barva krycího chlupu, očí a drápů
Barva krycího chlupu: Sytě žlutooranžová, nažloutlý nádech je předností, rozkládá se stejnoměrně po celém povrchu těla vč. hlavy, uší a končetin. Bělavá až bílá: oční kroužky, skráňová obruba, vnitřní strany končetin, břicho, spodina pírka. Oči: hnědé. Drápy: tmavě rohovité
Přípustné vady
Barva krycího chlupu: nestejnoměrně rozložená, mírně skvrnitá, tmavší, našedlé, načernalé, bílé nebo hnědé chlupy, mírný melír, světlejší boky a hrudní končetiny. Světlejší pásky na hrudních konč. Malé odchylky v barvě srsti, drápů a očí.
Nepřípustné vady
Výlukové vady –  krycí chlup: silně promísený bílými, hnědými nebo černými chloupky, bílá nebo černá skupina chloupků. Barva: silně nahnědlá, silná skvrnitost, silně nestejnoměrná, silný melír. Jiná barva očí nebo bílý dráp.
Pozice 6. – Barva podsady
Podsada: na povrchu těla světlejší než barva krycího chlupu. Na břiše celkově světlejší.
Přípustné vady
Podsada: světlá, nahnědlá, namodralá,jinobarevná, mírně zónovitá, naznačená mezibarva.
Nepřípustné vady
Výlukové vady –  podsada: bílá na povrchu, výrazně šedá až modrá, silně promísená bílými nebo černými chloupky. Výrazná: zónovitost, mezibarva.

 

Pozice 7. – Péče a zdraví
viz. všeobecná část

Zdroj standardu: Vzorník plemen králíků (2020, 2003)