Vznikl ve druhé polovině 19. století v Anglii. První se objevil náhodou v Brailsfordu, na louce u chovatele Coxe, který choval směs králíků holandských, stříbřitých a kříženců. Mezi nimi se objevil černožlutý králík. Chovatel Purrel z Cheltenhamu později zkřížil králíky se zaječími. Tím dosáhl ohnivé barvy tříslových znaků. Tak vznikly dva typy tříslového králíka, které se později sjednotily v jeden.

U nás se chová od roku 1898.

Více informací: Oldřich Doskočil – Speciální vystava tříslových králíků, Chovatel 5/1993
-ek- Současný chov králíků tříslových, Chovatel 4/1996

Klub chovatelů tříslových
https://www.cschdz.eu/odbornosti/kralici/chovatelske-kluby.aspx#:~:text=bendova52%40gmail.com-,T%C5%99%C3%ADslov%C3%BDch,-%2D%20I%C4%8CO%2005491096%0AZbyn%C4%9Bk

Odkazy

• http://www.ifauna.cz/clanek/kralici/nova-plemena-kraliku-u-nas/6145/

Standard plemene

Genotypy:

Měsíční přírůstky hmotnosti:

Bodovací stupnice:

Pozice 1. – Hmotnost

Pozice 2. – Tvar
viz. všeobecná část

Pozice 5. – Tříslová barva a kresba

Tříslová barva: ohnivě hnědočervená, jako kresba: lemuje nosní otvory (nozdry) s ostrou hranicí. Skráňová tříslová obruba: ostře ohraničená, táhne se k týlu. Oční tříslové kroužky: úzké, stejnoměrně široké, dobře uzavřené, výrazné. Tříslová obruba uší: výrazná, ostře ohraničená. Tříslové skvrny: 2, vpředu u kořene uší. Rozprostření tříslové barvy: (musí být ostře ohraničeno) od spodní čelisti přes prsa, mezi hrudními končetinami, po celém břiše na konec spodiny pírka, po stranách výrazně vystupuje do výšky cca 2 cm, zasahuje vnitřní strany hrudních končetin s ostrým ohraničením, vnitřní strany pánevních končetin s ostrým ohraničením na polovině končetiny na styku s krycí barvou, prsty na hrudních končetinách s ostrým ohraničením, malý tříslový klín v zátylku vejčitého nebo kulovitého tvaru s ostrým ohraničením.. Barva: na břiše intenzivně ohnivá až ke kůži. Mezi pánevními končetinami se projevují charakteristické, tmavé tříslově hnědé skvrny. Pesíky: do 2/3 výšky boků, výrazně rozmístěné, tříslové konečky.

Pozice 5. – Tříslo: matné, málo ohnivé, přecházející do žlutého tónu. Kresebné znaky: méně ostře ohraničené. Oční kroužky: širší, nestejnoměrné, přerušené. Obruba uší: nevýrazná. Zátylkový klín: větší, smytý, nevýrazný. Tříslová barva: černé, modré, havanovité chloupky, zvláště mezi spodní čelistí a prsy – tzv. měsíček, zasahování na vnější stranu hrudních a pánevních končetin. Tříslové konečky pesíků: na bocích příliš nízko nebo vysoko zasahující. Boční tříslový pruh: nevýrazná, pokračující z tříslového břicha. Spodina pírka: světlejší, barva krycího chlupu vychází z barvy výchozích plemen

Nepřípustné vady

Kresebné znaky: zcela nevýrazné nebo chybějící (výluka). Krycí chlup na břiše: bílý (výluka). Spodina pírka (bílá). Tříslo: matné, přecházející do bělavého tónu (výluka), barva krycího chlupu vychází z barvy výchozích plemen.

Pozice 6. – Barva podsady
Všechny barvy: vysoký lesk krycího chlupu. Podsada: mimo tříslové znaky sytě tmavomodrá bez ojedinělých bílých chloupků, na břiše tříslová. Není vadou: modré zbarvení podsady u pohlaví a mezi hrudními končetinami, tříslová má přednost. V místech oranžových znaků může být naoranžovělá. Drápy: tmavě rohovité až černé.

Přípustné vady – Barva podsady: dle výchozích plemen, matná s ojedinělými bílými chloupky, modrá na celé spodině těla. náběh na oranžovou mezibarvu v místech tříslových konečků pesíků

Nepřípustné vady – Barva krycího chlupu: na povrchu těla silně promísená bílými či tříslovými chloupky (výluka). Skupiny bílých chloupků na povrchu (výluka). Silný rez (neklasifikován). Podsada: bílá (výluka), silně promísená bílými chloupky (výluka). Oči: jiná barva. Drápy: bílé (v obou případech výluka)

Pozice 7. – Péče a zdraví
viz. všeobecná část

Zdroj standardu: Vzorník plemen králíků (2020, 2003)