Vznikl v Německu na počátku 40. let, díky Friedrichu Joppichovi, kde se chová jako žlutý ráz králíka kuního. Poprvé byli vystavováni v Rotterdamu v roce 1934. Králíci tenkrát získali první cenu. Bohužel Joppich svůj chov v krátké době svůj chov zrušil. Prof. Nachtsheim, který siamské vyšlechtil nezávisle na Joppichovi sice svůj chov zrušil ještě dříve, ale stanovil přesný genotyp u homozygotní i heterozygotní formy.
Počátky chovu tohoto plemene u nás spadají do roku 1966. O jejich vyšlechtění se zasloužil hlavně ing. Fingerland. Poprvé je předvedl na výstavě v roce 1972, kde zvířata dostala čestnou cenu.
Více informací: Hubert Dufek – Čtvrtstoletí králíka siamského u nás, Chovatel 9/1991 Chovatel 11/1972 Chovatel 8/1978 -hd- – Siamští králíci u nás, Chovatel 12/1994 Klub chovatelů kuních + ruských + siamských
Pozice 3. – Typ viz. všeobecná část
Tělo: zavalité, válcovité. Hrudní i pánevní partie: široká. Postoj: polovysoký. Hlava: silná, široká v čelní i nosní partii, u králic je jemnější. Krk: krátký, silný, neznatelný. Hrudní končetiny: silné, zeširoka postavené, vzpřímené. Uši: pevné struktury se silným základem (masité), u sebe, dobře osrstěné, lžičkovitě otevřené, dobře zaoblené 9-11 cm.
Přípustné vady
Všeobecná + tělo: protáhlé, užší. Končetiny: Tenčí, delší. menší odchylky od stanoveného typu hlavy. Uši: méně zmasilé s menšími odchylkami od stanovené délky.
Nepřípustné vady
Výlukové vady:
Všeobecná + tělo: velmi protažené, dlouhé, úzké. Hlava: úzká a špičatá. Uši: <9 >13,5
Pozice 4. – Srst
Srst: hustá v podsadě. Pesíky: výrazné, stejnoměrně rozložené. Délka krycího chlupu je asi 2,5 cm.
Přípustné vady
Srst: řidší, hrubší, menší odchylky od předepsané délky v krycím chlupu. Pesíky: měkčí a méně výrazné.
Nepřípustné vady
Srst: velmi řídká, téměř bez podsady (výluka),velké odchylky od stanovené délky (výluka).
Pozice 5. – barva krycího chlupu, siamské znaky, barva očí a drápů
Zbarvení je typem akromelanismu Siamské znaky: Tmavé zbarvení uší, nosní masky, očních kroužků, pírka, spodních částí končetin, tmavší hřbetní pruh široký 8 – 10 cm od zátylku (méně výrazný proti kunímu), tmavší skráňové znaky a světlá čelní partie – tzv. zrcadlo. Předností je tvorba siamského kříže – zrcátko tvoří tvar kříže.
Boky, břicho a prsa: světlejší, Spodina pírka může být světlejší. Zátylek a lopatková partie jsou mírně tmavší.
Modrý: barva je slonovinová, až lehce namodrale krémová. Barva drápů: rohovitá. Barva očí: šedomodrá, panenka je světélkující
Přípustné vady
Nestejnoměrná, celkově tmavší, méně výrazné znaky (vyjma pruhu), velká nosní maska zatlačující zrcadlo a skráňové skvrny, mírně skvrnitá barva, mírná rez, mírný melír, ojedinělé bílé chloupky. Náznaky bočního kamzičího znaku. Téměř chybějící hřbetní pruh. Oči a drápy: menší odstínové odchylky od stanovené barvy, méně výrazná karmínová panenka.
Nepřípustné vady
Vady – Neklasifikován:
silný rez, tmavý nevýstavní homozygot – zcela nevýrazná karmínová panenka (zornice)
Výlukové vady:
Silné promísení tmavých znaků bílými chloupky, bílá skupina, bílá spodina pírka, chybějící siamský znak (s výjimkou hřbetního pruhu a skráňových skvrn), silná skvrnitost s nestejnoměrně rozloženou barvou, silný melír, zcela výrazné kamzičí znaky (připomíná sallandera), bílý dráp, jiná barva očí.
žlutá barva:
namodralé znaky
modrá barva:
nažloutlé či nahnědlé znaky
Pozice 6. – Barva podsady
Barva podsady: světlejší než barva krycího chlupu. Bílá není vadou.
Přípustné vady
Podsada: mírně zónovitá, tmavší
Nepřípustné vady
Podsada: vysloveně zónovitě odsazená podsada, mezibarva (výluka). Tmavší barva než je barva krycího chlupu (výluka). Silně namodralá či našedlá na kterémkoliv místě (výluka).