Perlový pochází z Německa. Vyšlechtěni byli na počátku 20. století chovatelem K. Hoffmansem a ve stejné době i chovatelem Deinigerem. Hoffmans šlechtil králíka co nejpodobnějšího tehdy populární sibiřské veverce (vstupní plemena Ha, Ma, Vm, div). Plemeno nazval düsseldorfský perlový. Deiniger křížením havan a divokých králíků došel k podobnému plemenu, které pojmenoval augsburský perlový. Obě plemena později splynula v jedno.
Dalším šlechtitelem byl Roehmeier z Pinnebergu.
Odkazy
Standard plemene
Genotypy:
AA BB CC dd GG
Měsíční přírůstky hmotnosti:
| měsíc | 1. | 2. | 3. | 4. | 5. | 6. |
| kg | 0,4 | 0,8 | 1,2 | 1,6 | 2,1 | 2,5 |
Bodovací stupnice:
| 1. | Hmotnost | 10 bodů |
| 2. | Tvar | 20 bodů |
| 3. | Typ | 20 bodů |
| 4. | Srst | 15 bodů |
| 5. | Barva krycího chlupu, perlování, barva očí a drápů | 20 bodů |
| 6. | Barva podsady a mezibarva | 10 bodů |
| 7. | Péče a zdraví | 5 bodů |
| 100 bodů |
Pozice 1. – Hmotnost
< 2,00 kg > 3,25 kg (výluka)
| 2,00 – 2,24 kg | 2,25 – 2,49 kg | 2,50 – 3,25 kg |
| 8 bodů | 9 bodů | 10 bodů |
Pozice 2. – Tvar
viz. všeobecná část
Pozice 3. – Typ
viz. všeobecná část
Tělo: zavalité, krátké, válcovité. Krk: téměř neznatelný. Hlava: krátká s širokou čelní i nosní partií, u králic je o něco jemnější. Uši: masité, mají pevnou strukturu. Délka – 9 až 11 cm.
Přípustné vady – Všeobecná + typ: poněkud protažený. Hlava: Menší odchylky od stanoveného typu. Uši: menší odchylky od stanovené délky.
Nepřípustné vady – Všeobecná + tělo: příliš protažené (výluka). Hlava: úzká, dlouhá (výluka) Uši:< 8 > 12 cm (výluka)xxx
Pozice 4. – Srst
Srst: mimořádně hustá v podsadě. Pesíky: pravidelné, výrazné. Délka krycího chlupu je asi 2,5 cm.
Přípustné vady – Srst: řidší, menší odchylky od předepsané délky v krycím chlupu, hrubší. Pesíky: méně pravidelné, měkké, výrazné.
Nepřípustné vady – Srst: téměř bez podsady (výluka), velké odchylky od stanovené délky v krycím chlupu (výluka). Pesíky: příliš jemné nebo příliš dlouhé (výluka).
Pozice 5. – barva krycího chlupu, perlování
Barva krycího chlupu: odpovídá barvě divoce modře zbarveného králíka. Perlování: tvoří ho šedobílé a tmavé konečky pesíků, zvané též „pepř a sůl“. Podle poměru šedobílých a tmavých konečků se vyskytují odstíny: světlý, střední a tmavý. Přednost: světlý a střední. Stejnoměrnost: po celém povrchu těla naprosto stejnoměrné rozložení, mimo – Oční kroužky, skráňová obruba, prsa a končetiny: o něco světlejší. Zátylek: malý nahnědlý klín. Barva břicha, vnitřních stran končetin a spodiny pírka se řídí odstínem barvy povrchu těla od bílé (světlý) přes šedobílou (střední) až ke světle modrošedé (tmavý). Oči: šedomodré. Drápy: tmavě rohovité
Přípustné vady – Barva krycího chlupu: odchylky od stvětlého nebo středního odstínu, nestejnoměrná barva. Perlování: hrubé vločkovité. Světlejší prsa a končetiny, světlé pásky na krudních končetinách. Slabší rez. Větší zátylkový klín. Ojedinělé bílé chloupky. Oči: menší odstínové odchylky. Drápy: menší odstínové odchylky.
Nepřípustné vady – Barva krycího chlupu: velmi světlá nebo velmi tmavá bez prelování (výluka). Silný rez (neklasifikován). Srst: silně promísená bílými chloupky, skupina bílých chloupků (výluka). Stejnoměrnost: barva krycího chlupu a perlování silně nestejnoměrně rozložené (výluka). Kyčle: nápadně světlé (neklasifikován). Oči: jiná barva a drápy: bílé (vždy výluka).
Pozice 6. – Barva podsady a mezibarva
Mezibarva: užší proužek červenohnědé barvy, vůči podsadě není příliš výrazný ani ostře ohraničený. Podsada: na povrchu těla šedomodrá, zaujímá asi 2/3 délky srsti. Na břiše – šedomodrá
Přípustné vady – Mezibarva: poněkud širší, matnější. Podsada: matnější s ojedinělými bílými chloupky, světlejší, světlejší u kůže.
Nepřípustné vady – Mezibarva: chybějící (výluka). Podsada: silně promísená bílými chloupky (výluka), šedobílá až bílá (výluka).
Pozice 7. – Péče a zdraví
viz. všeobecná část
Zdroj standardu: Vzorník plemen králíků, ing. Zadina (2003)