Perlový pochází z Německa. Vyšlechtěni byli na počátku 20. století chovatelem K. Hoffmansem a ve stejné době i chovatelem Deinigerem. Hoffmans šlechtil králíka co nejpodobnějšího tehdy populární sibiřské veverce (vstupní plemena Ha, Ma, Vm, div). Plemeno nazval düsseldorfský perlový. Deiniger křížením havan a divokých králíků došel k podobnému plemenu, které pojmenoval augsburský perlový. Obě plemena později splynula v jedno.

Dalším šlechtitelem byl Roehmeier z Pinnebergu.

Odkazy

• http://www.zocschmoravskebranice.eu/dokuwiki/doku.php?id=perlovy

Standard plemene

Genotypy:
   AA BB CC dd GG

Měsíční přírůstky hmotnosti:

měsíc	1.	2.	3.	4.	5.	6.
kg	0,4	0,8	1,2	1,6	2,1	2,5

Bodovací stupnice:

1.	Hmotnost	10 bodů
2.	Tvar	20 bodů
3.	Typ	20 bodů
4.	Srst	15 bodů
5.	Barva krycího chlupu, perlování, barva očí a drápů	20 bodů
6.	Barva podsady a mezibarva	10 bodů
7.	Péče a zdraví	5 bodů
		100 bodů

Pozice 1. – Hmotnost

< 2,00 kg > 3,25 kg (výluka)

2,00 – 2,24 kg	2,25 – 2,49 kg	2,50 – 3,25 kg
8 bodů	9 bodů	10 bodů

Pozice 2. – Tvar
viz. všeobecná část

Pozice 3. – Typ
viz. všeobecná část
Tělo: zavalité, krátké, válcovité. Krk: téměř neznatelný. Hlava: krátká s širokou čelní i nosní partií, u králic je o něco jemnější. Uši: masité, mají pevnou strukturu. Délka – 9 až 11 cm.

Přípustné vady – Všeobecná + typ: poněkud protažený. Hlava: Menší odchylky od stanoveného typu. Uši: menší odchylky od stanovené délky.

Nepřípustné vady – Všeobecná + tělo: příliš protažené (výluka). Hlava: úzká, dlouhá (výluka) Uši:< 8 > 12 cm (výluka)xxx

Pozice 4. – Srst
Srst: mimořádně hustá v podsadě. Pesíky: pravidelné, výrazné. Délka krycího chlupu je asi 2,5 cm.

Přípustné vady – Srst: řidší, menší odchylky od předepsané délky v krycím chlupu, hrubší. Pesíky: méně pravidelné, měkké, výrazné.

Nepřípustné vady – Srst: téměř bez podsady (výluka), velké odchylky od stanovené délky v krycím chlupu (výluka). Pesíky: příliš jemné nebo příliš dlouhé (výluka).

Pozice 5. – barva krycího chlupu, perlování
Barva krycího chlupu: odpovídá barvě divoce modře zbarveného králíka. Perlování: tvoří ho šedobílé a tmavé konečky pesíků, zvané též „pepř a sůl“. Podle poměru šedobílých a tmavých konečků se vyskytují odstíny: světlý, střední a tmavý. Přednost: světlý a střední. Stejnoměrnost: po celém povrchu těla naprosto stejnoměrné rozložení, mimo – Oční kroužky, skráňová obruba, prsa a končetiny: o něco světlejší. Zátylek: malý nahnědlý klín. Barva břicha, vnitřních stran končetin a spodiny pírka se řídí odstínem barvy povrchu těla od bílé (světlý) přes šedobílou (střední) až ke světle modrošedé (tmavý). Oči: šedomodré. Drápy: tmavě rohovité

Přípustné vady – Barva krycího chlupu: odchylky od stvětlého nebo středního odstínu, nestejnoměrná barva. Perlování: hrubé vločkovité. Světlejší prsa a končetiny, světlé pásky na krudních končetinách. Slabší rez. Větší zátylkový klín. Ojedinělé bílé chloupky. Oči: menší odstínové odchylky. Drápy: menší odstínové odchylky.

Nepřípustné vady – Barva krycího chlupu: velmi světlá nebo velmi tmavá bez prelování (výluka). Silný rez (neklasifikován). Srst: silně promísená bílými chloupky, skupina bílých chloupků (výluka). Stejnoměrnost: barva krycího chlupu a perlování silně nestejnoměrně rozložené (výluka). Kyčle: nápadně světlé (neklasifikován). Oči: jiná barva a drápy: bílé (vždy výluka).

Pozice 6. – Barva podsady a mezibarva
Mezibarva: užší proužek červenohnědé barvy, vůči podsadě není příliš výrazný ani ostře ohraničený. Podsada: na povrchu těla šedomodrá, zaujímá asi 2/3 délky srsti. Na břiše – šedomodrá

Přípustné vady – Mezibarva: poněkud širší, matnější. Podsada: matnější s ojedinělými bílými chloupky, světlejší, světlejší u kůže.

Nepřípustné vady – Mezibarva: chybějící (výluka). Podsada: silně promísená bílými chloupky (výluka), šedobílá až bílá (výluka).

Pozice 7. – Péče a zdraví
viz. všeobecná část

Zdroj standardu: Vzorník plemen králíků, ing. Zadina (2003)

Kuní vzniknul současně v několika zemích (Anglie, Německo, Francie, USA) kolem roku 1920. 1) V Anglii jej vyšlechtil D. W. Irwing zkřížením činčily a ruského. 2) V Německu vzniklo toto plemeno ve Stellingenu u chovatele Emila Thomsena. Ten šlechtil vyšlechtil kuního pomocí činčily, havany, vídeňského modrého, zaječího, durynského a dalších plemen. 3) Ve Francii vzniklo toto plemeno pomocí činčily a albína u M. Fraineaua z Cognacu. V Československu podobné králíky vyšlechtil p. Šafránek z Modřan jako „pražský černošedý“.

Kuní modrý byl vyšlechtěn zkřížením hnědého rázu s vídeňským modrým.

Více informací: ing. Stanislava Pinkavová – líbivý kuní hnědý, ale…, Chovatel 10/1991
Klub chovatelů kuních + ruských + siamských

https://www.cschdz.eu/odbornosti/kralici/chovatelske-kluby.aspx#:~:text=Kun%C3%ADch%2C%20rusk%C3%BDch%20a%20siamsk%C3%BDch

Standard plemene

Genotypy:

Genotyp	Plemeno
B19 – aman BB CC DD gg	hnědý (Kuh)
B20 – aman BB CC dd gg	modrý (Kum)

Měsíční přírůstky hmotnosti:

měsíc	1.	2.	3.	4.	5.	6.
kg	0,4	0,8	1,2	1,6	2,1	2,5

Bodovací stupnice:

1.	Hmotnost	10 bodů
2.	Tvar	20 bodů
3.	Typ	20 bodů
4.	Srst	15 bodů
5.	Barva krycího chlupu a kuní znaky, barva očí a drápů	20 bodů
6.	Barva podsady	10 bodů
7.	Péče a zdraví	5 bodů
		100 bodů

Pozice 1. – Hmotnost

< 2,00 > 3,25 kg

2,00 – 2,24 kg	2,25 – 2,49 kg	2,50 – 3,25 kg
8 bodů	9 bodů	10 bodů

Pozice 2. – Tvar
viz. všeobecná část

Pozice 3. – Typ
viz. všeobecná část
Tělo: mírně zavalité, válcovité. Hrudní a pánevní partie: široká, postoj: polovysoký. Hlava: krátká, široká (u samic jemnější). Krk: téměř neznatelný, silný, krátký. Končetiny: středně silné. Uši: silnější, dobře osrstěné, pevné. Délka – 9 až 11.

Přípustné vady – Všeobecná + tělo: poněkud protažené, užší. Končetiny: Tenčí, delší. Menší odchylky od stanoveného typu hlavy. Uši: menší odchylky od stanovené délky.

Nepřípustné vady – Všeobecná + tělo: Zásadní nesoulad s požadovaným typem těla a hlavy (výluka). Uši: < 8 >12 cm (výluka).

Pozice 4. – Srst
Srst: velmi hustá v podsadě, stejnoměrně rozložené elastické pesíky. Délka krycího chlupu je asi 2,5 cm.

Přípustné vady – Srst: řidší, méně pružná, menší odchylky od předepsané délky v krycím chlupu. Pesíky: tvrdší.

Nepřípustné vady – Srst: téměř bez podsady (výluka),velké odchylky od stanovené délky v krycím chlupu (výluka). Pesíky: velmi četné a tvrdé (výluka)

Pozice 5. – barva krycího chlupu, kuní znaky, barva očí a drápů
Kuh a Kum – akromelanické zbarvení
Hnědý ráz- Barva krycího chlupu: světle hnědá i na břiše.
Modrý ráz- Barva krycího chlupu: světle modrá i na břiše. Kuní znaky: 1) pás na hřbetě až k pírku široký 6 – 8 cm. Barva: tmavší hnědá, tmavší modrá. Směrem k bokům a na prsa přechází ve světle pastelově béžovou resp. světle pastelově modrou bez ostrého ohraničení. 2) Tmavé zbarvení uší, nosní masky, očních kroužků, pírka, končetin, tmavší skráňové znaky a světlá čelní partie – tzv. zrcadlo. Parva očí: hnědá resp. šedomodrá, světélkující karmínová panenka. Drápy: tmavě rohovité. Oba rázy uznány ve světlém a středním odstínu. 

Přípustné vady – Vzhled: celkově tmavší, nestejnoměrná barva. Kuní znaky: méně výrazné, neplný hřbetní pruh, velká maska, která zatlačuje zrcadlo a skráňové skvrny. Mírně skvrnitý povrch těla. méně výrazný karmín. Ojedinělé bílé chloupky.

Nepřípustné vady. – Zcela tmavá homozygotní zvířata (neklasifikován). Silný rez (neklasifikován). Srst: silně promísená bílými chloupky, bílá skupina. Kuní znaky: chybějící u světlých a středně světlých zvířat mimo skráňové skvrny (výluka). Oči: jiná barva, zcela nevýrazný karmín a dráp: bílý (vždy výluka).

Pozice 6. – Barva podsady
Kuh a Kum Barva podsady: v souladu s barvou krycího chlupu (nepatrně světlejší). Světlá místa – světlá, tmavé kuní znaky – tmavé. 

Přípustné vady – Podsada: ojedinělé bílé chloupky, menší nesoulad se zbarvením krycího chlupu, náznak mezibarvy.

Pozice 6. – Podsada: silně promísená bílými chloupky (výluka), šedobílá až bílá u Ku, výrazná mezibarva (výluka).

Pozice 7. – Péče a zdraví
viz. všeobecná část

Zdroj: Vzorník plemen králíků, (2020, 2003)

Slovenské národní plemeno vyšlechtěné Pavlem Blaškem ze Štrby

Uznán: 2015

Další informace:

Klub:

Odkazy

 

Zkratka:

Šg

Kresba:

C4 – Plášťová+gepardí

Standard plemene

Měsíční přírůstky hmotnosti:

měsíc	1.	2.	3.	4.	5.	6.	7.	8.
kg	0,5	0,9	1,4	1,9	2,4	2,8	3,3	3,5

Bodovací stupnice:

1.	Hmotnost	10 bodů
2.	Tvar	20 bodů
3.	Typ	20 bodů
4.	Srst	15 bodů
5.	Plášťová a gepardí kresba	20 bodů
6.	Barva kresby, bílého podkladu, očí, drápů, podsady	10 bodů
7.	Péče a zdraví, kondice	5 bodů
		100 bodů

Pozice 1. – Hmotnost

3,00 – 3,24 kg	3,25 – 3,49 kg	3,50 – 4,50 kg
8 bodů	9 bodů	10 bodů

Nepřípustné vady:

hmotnost < 3,00 kg > 4,50 kg (výluka)

Pozice 2. – Tvar
viz. všeobecná část

Pozice 3. – Typ
viz. všeobecná část
Tělo: mírně zavalité, válcovité, široká hrudní i pánevní partie. Postoj: polovysoký. Končetiny hr: silné, vzpřímené, zeširoka postavené. Krk: silný, krátký, neznatelný. Hlava: krátká, silná, široká čelní a nosní partie, u samic jemnější. Uši: pevné, silný základ, u sebe, dobře osrstěné, lžičkovitě otevřené, zaoblené konce, délka je 12 až 14,5 cm.

Přípustné vady:

Všeobecná + zřetelnější krk, mírné odchylky od stanoveného typu těla a hlavy. Končetiny: slabší. Uši: slabší + menší odchylky od stanovené délky. Zavalitost: slabší

Nepřípustné vady:

Všeobecná č. + Tělo: úzké a silně protažené (výluka). Hlava: úzká a špičatá (výluka). Uši: < 9 > 13 cm (výluka).

Pozice 4. – Srst
Srst: hustá v podsadě. Pesíky: stejnoměrné, výrazné. Délka: 2,5 – 3 cm.

Přípustné vady:

Srst: řidší, méně pružná, hrubší. Pesíky: měkčí, méně výrazné. Menší odchylky od předepsané délky.

Nepřípustné vady:

Srst: téměř bez podsady, téměř bez pesíků a velké odchylky od stanovené délky (výluka).

Pozice 5. – Kresba
Kresba je plášťová (C4) – odpovídá kresbě měklenburského strakáče, v barvě kresby je vyvinuta tzv. gepardí kresba.

Kresba – hlava: Hlava, uši, korunky: převážně zbarveny. Nos, nosní partie, uši: převážně zbarveny. Čelo: ve středu bílá lysinka nebo bílá skvrnka (zrcadlo). Skráňová obruba a spodní pysk: bílá, sp. pysk může být zbarven.
Kresba těla – Plášť: hřbet počínaje zátylkem ke kořeni pírka, boky, vrchní stranu pírka. Zbarvena většina trupu. Prsa, končetiny (jejich spodní část) a břicho: bílá. Požaduje se oboustranná symetrie. Nejsou vadou: skvrnky na břiše a pán. konč.

Gepardí kresba

Gepardí kresba – kresba na plášti a hlavě. skvry mají být navzájem ohraničené a jsou pravidelně rozmístěné na hlavě a plášti. Na místech s kratší srstí jsou skvrny menší, na trupu větší (1 – 2 cm). Ideál: vyrovnaná velikost, co nejmenší dotyk skvrn, kruhovitý tvar.

Přípustné vady

Uši: bílá skvrna nebo skvrny u kořene a v dolní polovině. Hlava: ojedinělé bílé chloupky, náznak motýlku, bílý rozštěp pysku, chybějící zrcátko. Bílé skvrnky: kryté pírkem nebo ušima. 1-3 skvrny na prsou. Pírko: bílá skupinka. Asymetrie pláště.

Gepardí kresba: hruší, mírně až výrazněji slitá, místy bez skvrn. Slabší skvrnitost, skvrny > 3 cm < 0,5 cm, náznak pruhů.

Nepřípustné vady

Uši: bílé skvrny v horní polovině, převažující bílá barva. Nosní partie: výrazně bílá. Hlava: úplně jednobarevná (zcela chybí lemování skrání), zcela bílá. Tělo a boky: převažuje bílá barva. Plášť: výrazně narušený, přerušený, převažující na prsou, bílé skupiny v plášti mimo přípustné oblasti, výše vystupující bílý podklad (vždy výluka)

Gepardí kresba: 4 a více pigmentových skvrn na prsou (neklasifikován), hrubá, silně slitá kresba, velmi slabá skvrnitost s převažujícími místy beze skvrn, japonské pruhy (výluka)

Pozice 6. – Barva
Základní barva (podklad): čistě bílá v krycí barvě i podsadě. Drápy: bílé.

Barva kresby: hlavní barva – žlutooranžová (přednost má ohnivost) a vedlejší (černá).

Podsada – hlavní barva – co nejpodobnější krycí, vedlejší – modrá.

Přípustné vady:

Kresba: ojedinělé bílé chlouky, zvláště na lemu uší. Základní barva: mírné odstínové odchylky. Podsada: světlejší, ojedinělé bílé chloupky v kresebné části.

Hlavní barva – světlejší, mírně našedlá. Vedlejší – světlejší,

Nepřípustné vady

Základní barva: výrazné odchylky od bílé barvy. Kresba: výrazné odchylky od barvy kresby či podsady. Plášťová kresba: silně prostoupená bílými chloupky (výluka). Dráp: zbarvený (výluka). Oči: jiná barva (výluka)

Gepardí kresba vč. podsady: Hlavní: velmi světlá, silný rez ve vedlejší barvě, bělavá.

vedlejší barva – velmi světlá, bílá nebo šedá (výluka)

Pozice 7. – Péče a zdraví
viz. všeobecná část

Zdroj standardu: Vzorník plemen králíků (2020)