zmenšený obrázek

Český strakáč (ČS)

Na počátku tohoto století byl vyšlechtěn přímo zušlechtěním stájového českého strakatého králíka na podnět J. V. Kálala. Kálal o jejich kožkách tvrdil, že se hodí k napodobení kožešin krtčích, tuleních a skunkových. Český strakáč vznikl v době, kdy postupně vyprchávalo opojení velkými náročnými plemeny králíků a chovatelé začali vyhledávat plemena menší a skromnější. J. V. Kálal chtěl vzbudit zájem o králíky černé nebo bílé, ale sportovní chov králíků přál více strakáčům a tak se školními dětmi vyměnil belgické obry a stříbřité králíky za jejich strakáčky. Píše, že tehdy žasl nad materiálem, jaký ani v cizině neměli.

Jejich strakatosti se říká anglická a je řízena alelami na lokusu K. Standardní strakáči jsou heterozygoti se sestavou alel Kk. Ve vrhu se kromě standardních heterozygotních strakáčů objevují i nestandardní homozygoti - černí "kominíci" a téměř bílí "mlynáři". Jestliže použijeme k plemenitbě zvířat černých a bílých, dostaneme všechno potomstvo v typu strakáčů.

Již roku 1913 byl v založen Klub chovatelů českých strakáčů, který se však pro nedostatek funkcionářů za první světové války rozpadl. V roce 1933 vznikl Klub pro zušlechťování českého strakáče v Praze, který funguje doposud. Jedním z prvních činů tohoto Klubu bylo vypracování nového standardu pro českého strakáče, který byl do té doby sloučen s anglickým strakáčem do jednoho plemene.

V cizině (Německo 1935-1936) byli poprvé vystavováni Jaroslavem Dražanem. Bohužel jeho králíci byli tenkrát ohodnoceni jako méně vzrostlí neměčtí strakáči a tak nebyli ohodnoceni. První import proběhl v roce 1979 do SRN. První zemí, která českého strakáče uznala bylo Rakousko.

dobrá boční kresbaČeský strakáč černý je nejčastějším barevným rázem. Český strakáč modrý je druhým nejpočetnějším rázem. Vyvinul se z ČS černého zřejmě náhodnou mutací. Novějším barevným rázem je ČS havanovitý. ČS divoce zbarvený byl poprvé vyšlechtěn v roce 1946 přikřížením divokého králíka. Tento chov však zanikl po smrti chovatele. Znovu se objevil o 20 let později. V té době se objevil i ČS železitý, právě v těchto vrzích, zřejmě jako náhodná mutace. ČS madagaskaroví a želvovinoví byly vyšlechtěni př. Hrdinou a uznáni jako plemeno r. 1972 (tento odstavec vychází z článku V. Bradny - Český strakáč v našich chovech).

ČS černožlutý má minulost odlišnou. Původně byl vyšlechtěn jako samostatné plemeno jménem "Plzeňský strakáč" plzeňským chovatelem V. Hrubým v roce 1910 (zdroj: ABC králíkáře)nezávisle na tříbarevném strakáči z japonských a ČS černých, železitých, žlutých a později modrých. Prošlechťování plzeňského strakáče bylo přerušeno válkou a opět započato v r. 1958. Později byl tento strakáč sloučen s rýnským strakáčem (dnes tříbarevný strakáč), od kterého se však liší jak kresbou, tak i velikostí. Tato chyba však nebyla napravena ani později a proto se Klub chovatelů ČS zasadil o změnu názvu na ČS černožlutý a tím i sblížení s typově bližším ČS.

Ve vrhu se nerodí pouze strakáči, ale i černí (tzv. kominíci) a bílí (mlynáři), jako u všech strakáčů. ČS je dobrý jatečný králík. Zda budou mláďata vhodná k chovu se pozná hned při narození mláďat. Mlynáři nemají výraznou kresbu a jsou menší než kominíci a strakáči. Na obrázku je mládě s dobrou kresbou a mlynář, který je menší a má špatně utvářený motýlek. Český strakáč je po všech stránkách krásné a elegantní plemeno, které stojí za obdiv a chov. Vzhledem k tomu, že je to kresebné plemeno, je jeho chov pro začátečníka poměrně náročný.

Samice s mláďaty Další informace naleznete v Chovateli:
Šárka Čadilová - Učarovali mi modří strakáči 12/1994
Václav Bradna - Český strakáč v chovatelské Evropě 6/1995
Zdeněk Laštovka - Černožlutá popelka 10/1995 Bílý dráp - okénko do genotypu králíka, 3/1998
Václav Branda - Český strakáč v našich chovech 8/1998
Jaroslav Fingrland - černožlutí strakáči 8/1998
Zdeněk Laštovka - Kořeny naší popelky 8/1997

Klub chovatelů českého strakáče
http://www.klubceskystrakac.estranky.cz/

Odkazy

Standard plemene

dobrá kresba hlavy

Genotyp:
Genotyp Plemeno
AA BB CC DD gg Kk černý (ČSč)
AA BB CC dd gg Kk modrý (ČSm)
AA BB cc DD gg Kk havanovitý (ČShav)
AA bb CC DD GG Kk (yy) žlutý (ČSž)
AA bb CC DD gg Kk madagaskarový, (ČSmad, ČSDu)
AA BB CC DD GG Kk divoce zbarvený (ČSdiv)
AA BeB CC DD GG Kk železitý (ČSžel)
AA bb CC dd gg Kk želvovinový - isabella (ČSželv)
achiachi BB CC DD GG Kk činčilový (ČSči)
AA bjbj CC DD gg Kk černožlutý (ČSčž)
AA bjbj CC dd gg Kk modrožlutý (ČSmž)

Měsíční přírůstky hmotnosti:

měsíc 1. 2. 3. 4. 5. 6. 7. 8.
kg 0,5 0,9 1,5 2,0 2,4 2,7 3,0 3,3

Bodovací stupnice:

1. Hmotnost 10 bodů Český strakáč
2. Tvar 20 bodů
3. Typ 20 bodů
4. Srst 15 bodů
5. Kresba 20 bodů
6. Barva bílého základu, barva kresby 10 bodů
7. Péče a zdraví 5 bodů
    100 bodů

Pozice 1. - Hmotnost
3,00 - 3,14 kg
3,15 - 3,29 kg
3,30 - 4,00 kg
8 bodů
9 bodů
10 bodů

Pozice 2. - Tvar
viz. všeobecná část

Pozice 3. - Typ
viz. všeobecná část
Tělo: válcovité, zavalitější s krátkým krkem, jemnější kostry. Hlava: krátká a široká. Končetiny: středně dlouhé » Postoj: středně vysoký. Uši: masité, dobře osrstěné, na koncích pěkně zaoblené, délka 10,5 - 11 cm.

Pozice 4. - Srst
Srst: hustá v podsadě. Pesíky: pravidelně rozmístěné, nepříliš dlouhé. Délka krycího chlupu je asi 2,5 cm.

Pozice 5. - Kresba
Český strakáč - dobrá kresba
Kresba hlavy: motýlek, skráňové skvrny, oční kroužky, zabarvení celých uší
Motýlek: tvoří kresbu nosní. Tvoří ho: dvě plná oboustranná křídla, která mají uprostřed nad nosem zaoblený výběžek - trn. Křídla se obloukovitě rozkládají přes ústní koutky a zasahují lehce obrubu spodního pysku. Oční kroužky - tvoří oční obrubu, jsou zcela uzavřené, stejnoměrně široké asi 1 cm. Skráňové skvrny - pod očními kroužky, kruhové mají přednost, plocha = cca 1 cm2. Uši: zcela zbarvené, u kořenů bílé, od základní barvy ostře ohraničené.
Kresba těla: úhoř a boční kresba
Úhoř - 1,5 až 2 cm široký barevný pruh počínajíci v týle a probíhající nepřerušeně ppo hřbetě až ke koření pírka. Pírko: zbarvena vrchní část. Boční kresba - jemné skvrny rozložené stejnoměrně po obou stranách zadní partie těla. Nemají zabíhat do sebe ani se dotýkat úhoře. Ideální stav: 5 skvrn na každé straně.

 

 

 

Pozice 6. - Barva bílého základu, barva kresby
Základní barva: čistě bílá v krycím chlupu i podsadě.
Barva kresby:

a) ČS černý: sytě černá s mimořádným leskem, břicho je poněkud matnější, zcela stejnoměrná, bez odstínových odchylek - jako u Aljašky, bez bílých nebo jinobarevných chloupků. Podsada: modrá. Oči: hnědé, tmavší odstín. Vousy: pigmentované. Drápy: bílé.

b) ČS modrý: lesklá, sytá modř o něco světlejší než u Vídeňského modrého. Bez bílých nebo jinobarevných chloupků. Podsada: šedomodrá světlejšího odstínu. Oči: tmavěji šedomodré. Vousy: pigmentované. Drápy: bílé

c) ČS havanovitý: havanovitě hnědá bez bílých nebo jinobarevných chloupků. Podsada: šedomodrá. Oči: hnědé. Vousy: pigmentované. Drápy: bílé

d) ČS žlutý: odpovídá barvě Sž bez lesku, lépe barvě Nč bez bílých, černých nebo jinobarevných chloupků. Oční kroužek: velmi úzký světlejší až šedobílý proužek. Podsada: nažloutlá až slabě načervenalá. Oči: hnědé. Vousy: pigmentované. Drápy: bílé

e)ČS madagaskarový: Barva krycího chlupu:: žlutohnědá až žlutočervená. Závoj: na této barvě se rozprostírají velmi tmavé pesíky tvořící velmi jemný sazovitý závoj. Oči: tmavohnědé. Vousy: pigmentované. Drápy: bílé

f) ČS divoce zbarvený: Odpovídá některému ze tří stupňů divokého zbarvení jak je popsáno u Belbického obra. Podsada + mezibarva: odpovídá zbarvení BO. Oči: hnědé. Vousy: pigmentované. Drápy: bílé

g) ČS železitý: odpovídá 5. a 6. pozici belgického obra železitého. Vousy: pigmentované. Drápy: bílé

h) ČS želvovinový: odpovídá madagaskarovému zabarvení, ale na místě černých chloupků jsou modré bez bílých. Oči: šedomodré. Vousy: pigmentované. Drápy: bílé

i) ČS činčilový: barva odpovídá Čm v páté a šesté pozici. Vousy: pigmentované. Drápy: bílé

j) ČS černožlutý: Všechno kresebné znaky musejí být dvoubarevné (složené z barev černá + žlutá) s výjimkou skráňových skvrn, které mohou být jednobarevné. Kresebné barvy: lesklá sytě černá + žlutá s oranžovým nádechem. Obě barvy mají být bez bílých nebo jinobarevných chloupků. Oči: hnědé. Vousy: pigmentované. Drápy: bílé

j) ČS modrožlutý: Všechno kresebné znaky musejí být dvoubarevné (složené z barev modrá + žlutá) s výjimkou skráňových skvrn, které mohou být jednobarevné. Kresebné barvy: lesklá sytě modrá + žlutá s oranžovým nádechem. Obě barvy mají být bez bílých nebo jinobarevných chloupků. Oči: hnědé. Vousy: pigmentované. Drápy: bílé

Pozice 7. - Péče a zdraví
viz. všeobecná část

Přípustné vady

Pozice 1. - Stupnice hmotnosti

Pozice 2. - Všeobecná

Pozice 3. - Všeobecná č. + tělo a hlava: mírné odchylky od požadovaného typu. Kostra: poněkud hrubší. Končetiny: příliš krátké, hrubé, dlouhé. Uši: tenké, menší odchylky od stanovené délky.

Pozice 4. -Srst: řidší. Pesíky: tvrdé, nepružné, nepravidelně rozmístěné. Menší odchylky od předepsané délky srsti v krycím chlupu.

Pozice 5. - Trn: příliš velký, malý, mírně zdeformovaný. Motýlek: mírně defomované křídlo, křídla nezasahující obrubu spodního pysku. Nežádoucí skvrnky: na hlavě. Oční kroužky: nestejnoměrné, širší, užší. Skráňové skvrny: nestejnoměrné, větší, menší. Kresba: méně ostré ohraničení uší na čele.
Úhoř: méně stejnoměrný, zoubkovaný, širší, užší. Boční kresba: chudší nebo bohatší, asymetrie na obou stranách. Boční skvrny: lehké spojení. 1 až 3 barevné skvrny na přední partii těla (nepočítá se hlava a uši), je jedno jestli je na povrchu nebo na spodině těla vč. zátylku a hrudních kočetin.

Pozice 6. - Bílý základ: nažloutlý nebo jiný nádech. Podsada bílého základu: nažloutlá nebo našedlá. Barva kresby: méně výrazná nebo smytá, ojedinělé barevně nepřípustné chloupky. Skvrnka: bílá na povrchu pírka, ve zbarvené skvrně boční kresby nebo v dolní polovině uší. Horní pysk: růžově zbavený rozštěp. Oči: mírné odstínové odchylky od předepsané barvy. Drápy: pigmentované. Vousy: bezbarvé (bílé).

Pozice 7. - Péče a zdraví
viz. všeobecná část

Nepřípustné vady

Pozice 1. - Hmotnost nižší než 3,00 kg a vyšší než 4,00 kg (neklasifikován)

Pozice 2. - Všeobecná

Pozice 3. - Všeobecná č. + Typ: vysloveně dlouhý, protažený (výluka). Hlava: úzká, dlouhá (výluka). Uši: <9 > 12,5 cm (výluka).

Pozice 4. - Srst: téměř bez podsady (výluka), a velké odchylky od stanovené délky v krycím chlupu (výluka).

Pozice 5. - Kresba: Český strakáč - špatná kresba
Kresba hlavy: Motýlek - neúplný (výluka). Skráňová skvrna - chybí (výluka). Trn - chybí (výluka). Spojení: jedné skráňové skvrny s očním kroužkem (neklasifikován), obou skráňových skvrn a očních kroužků (výluka), očního kroužku s motýlkem (výluka), očního kroužku nebou skráňové skvrny s kresbou uší (výluka). Oční kroužky: neuzavřené (výluka). Spodní pysk: celý úplně zbarvený. Chybějící jakýkoliv kresebný znak na hlavě (výluka).
Kresba těla: Úhoř - jakkoliv přerušený (výluka), Boční kresba: méně než 3 skvrny na jedné nebo obou stranách, přičemž se nepočítá patní skvrna přecházející na bok (neklasifikován), úplné splynutí b. kresby nebo plášťová kresba (výluka). Více než tři barevné skvrny na přední partii těla (mimo hlavy a uší) včetně zátylku a hrudních končetin (neklasifikován). Skvrnky na strucích králic nejsou vadou.

 

Pozice 6. - Bílý základ: silně nažloutlý nádech (výluka), silně znečištěný (neklasifikován). Kresba: silné promísení bílými chloupky (výluka). Oči: Jiná barva (výluka). Bílá skvrnka: v motýlku, očním kroužku, skráňové skvrně, horní polovině uší (ve všech příp. výluka). Skvrnka jiné barvy než je posuzovaný bar. ráz (výluka). Podsada kresby: bílá nebo jiná barva (výluka). Bílý rozštěp pysku nebo skupina bílých chloupků na rozštěpu (vždy výluka).

Pozice 7. - Péče a zdraví
viz. všeobecná část

Zdroj standardu: Vzorník plemen králíků, ing. Zadina (2003)